Jestli byl hrad opravdu založen pány z Lenzburgu, nelze s jistotou dokázat. Lenzburgové totiž pocházeli z Gasterlandu (centrální Švýcarsko). Arnold je zmiňován v roce 976 jako říšský správce v Curychu. Za manželku pojal

dědičku hrabat rodu Bero z Aargau a tento sňatek přinesl rodu velký územní a hospodářský zisk a možná také již existující hrad Lenzburg. Teprve Oldřich I. je udáván v roce 1036 jako hrabě z Lenzburgu. Od této doby se rod vždy nazýval z Lenzburgu. V průběhu 11. a 12. století postoupil rod mezi nejvýznamnější šlechtu v zemi hlavně díky své chytře plánované kolonizační, ministeriální a klášterní politice, kterou získal rozsáhlé pozemkové državy.

Sídlo pro Otu Burgundského

Oldřich II. z Lenzburgu údajně držel na svém hradu v zajetí papežského legáta, opata Bernarda z Marseje. Po jeho smrti v roce 1077 se rod rozdělil na dvě větve, přičemž mladší rodová část sídlila už jen na hradu Baden.

Po smrti Arnolda IV. z Badenu v roce 1172 zdědil Oldřich IV. z Lenzburgu všechna jeho léna, zatímco bádenské panství přešlo na hraběte Hartmanna III. z Kyburgu. Oldřich IV. byl oddaným stoupencem císaře Bedřicha Barbarossy, se kterým se vydal na mnohá válečná tažení. Před svou smrtí v roce 1173 odkázal část svého majetku císaři a zakrátko čestně zemřel. Barbarossa se osobně dostavil na hrad Lenzburg, aby si majetek obhlédl a vyřídil závěť. Jeho syn - Ota I. Burgundský - si hrad zvolil za své hlavní sídlo a po roce 1173 používal titul hraběte z Lenzburgu.

Po jeho smrti se hrabatům z Kyburgu podařilo získat do svých rukou velkou část původního lenzburgského panství.

Ústav se špatnou pověstí

Když Kyburgové v roce 1264 vymřeli po meči (Hartmannem IV.), získal Lenzburg a jejich panství v Aargau hrabě Rudolf I. Habsburský. Ten patřil po matce k rodu z Kyburgu, a byl určen za poručníka nezletilé Anny z Kyburgu, dědičky rodu. Po jeho korunovaci králem roku 1273, a předchozí likvidaci krále Přemysla Otakara II., začal stavět na Lenzburgu tzv. „Rytířský“ neboli Vévodský dům.

Při výbojích Spříseženců do Aargau byl Lenzburg bernským vojskem několikrát marně obléhán. Bernu se však podařilo v roce 1433 přece jen hrad „dobýt“ penězi a zřídili zde správní úřad a soudní dvůr. Do konce bernské vlády v kraji hrad sloužil jako sídlo jejich zemského správce a za tímto účelem byl několikráte přestavěn.

V roce 1804 jej získal do správy kanton Aargau a zřídil zde výchovný ústav pro chlapce pod vedením Jana Krystiána Lippe. Ústav neměl dobrou pověst kvůli údajným sexuálním skandálům a později byl zrušen. Dnes tu sídlí muzeum a je zde zřízena interaktivní expozice o životě ve středověku.

Petr Šafránek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2261065
DnesDnes659
VčeraVčera580
Tento týdenTento týden2654
Tento měsícTento měsíc16473

Partnerské weby