Poprvé jsou tvrz a městečko Klingnau písemně uvedeny dne 8. května 1243 pod názvem Chlingenowe. Jméno je odvozeno od starohornoněmeckého Klingunouwa, což znamená „přístaviště Klingen“. Původně bylo klášterní

zboží na Aaře, Surbu a Limmatu spravováno z proboštství Dottingen, ale po směně s rodem Klingen bylo od roku 1250 město Klingnau vedeno jako majetek Oldřichova syna Walthera z Klingenu. Ten se vášnivě věnoval nejen středověké rytířské milostné tvorbě, ale i častým rytířským turnajům. Byl to však nejen požitkář, ale taktéž pobožný muž a schopný diplomat s velmi rozvětvenými vztahy.

V roce 1269 prodal Walther za 1 100 stříbrných marek městečko biskupství v Kostnici. Ve stejném roce ale ještě stihl založit klášter Sion pro poustevnický řád sv. Viléma z Malavalle. Protože kostnické biskupství mělo obrovské dluhy, majetek často zastavovalo a dokonce jednalo s rodem Klingen o zpětném odkupu, ze kterého nakonec sešlo.

Ve vrcholném středověku získávalo biskupství v Kostnici stále více na významu (o čemž svědčí i dnešní znak města - biskupská mitra) a johanity postupně ze zdejšího kraje vytlačilo. V roce 1415 dobyli Spříseženci Aargau a Klingnau připojili k hrabství Baden. Kostnickému biskupství se však v roce 1712 podařilo získat své staré panství zpět.

S vojáky přišel tyfus

V roce 1586 zničil požár celé horní město, včetně staré tvrze. Město bylo následně znovu vybudováno a celkové přestavbě byla podrobena i gotická tvrz. Vznikl tak malý renesanční zámeček, který byl postaven dle tehdejších požadavků na bydlení a základní obranu. Protože však bylo ke stavbě domů používáno hlavně dřevo, požáry se neustále opakovaly. Odolávat dokázal pouze z kamene postavený zámeček jakožto sídlo fojta.

V roce 1798 přitáhli do Švýcarska Francouzi. Na jejich nátlak byla v březnu téhož roku v Aargau založena Helvétská republika a Klingnau opět krátce patřilo ke kantonu Baden. Za francouzské okupace postihla kraj velká chudoba, která byla navíc umocněna obléháním města a následným kvartýrováním rakouského vojska.

Významným počinem té doby však bylo zřízení nemocnice rakouskou armádou v proboštství a v klášteru Sion, přičemž nemocní a ranění byli umisťováni také na tvrzi a občas i na radnici. V městečku se v té době nacházelo až 2 500 nemocných vojáků a 200 lidí záchranného personálu. Přitom zde žilo jen asi tisíc místních obyvatel. Denně zemřelo téměř sto vojáků na tyfus. Všichni byli pohřbíváni do hromadných hrobů na císařském Božím poli. Za oběť nákaze padlo také 28 obyvatel Klingnau.

Unikátní ptačí rezervace

Dnes renesanční sídlo Klingnau, původně gotická věžovitá tvrz, uzavírá severozápadní část města a nachází se zde mimo jiné i knihovna.

Zmiňme ještě, že na počátku 20. století byl do této oblasti zavlečen z Ameriky révokaz, kterému padlo za oběť 90 % všech vinic. Teprve až v roce 1922 byly vinice opět vysazovány a postupně obnoveny do dnešní podoby. V krizových letech 1931 až 1935 byla v Klingnau postavena elektrárna, díky čemuž vznikla stejnojmenná přehrada a ptačí rezervace (přes 270 ptačích druhů), která dnes přitahuje ornitology celé Evropy.

Petr Šafránek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2261064
DnesDnes658
VčeraVčera580
Tento týdenTento týden2653
Tento měsícTento měsíc16472

Partnerské weby