Každého, kdo navštíví okolí Hrádku u Libochovan na Litoměřicku, zaujme takzvaný Tříkřížový vrch. Ten je opředen řadou mýtů a legend. Proč právě tři kříže? Co osudového a tajemného se zde událo? Jedna z pověstí praví, že jsou tam

pohřbeni tři rytíři, druhá, že tři panny a další hovoří o třech řeznických tovaryších. Ti prý se na Hrádek vypravili pozdě večer. Když se setmělo, neviděli na cestu a zabloudili. Dokonce uvízli v nepřístupném křoví a snažili si prosekat cestu. Přitom se nedívali kam šlapou a zřítili se do Labe.

Pověst o pannách je daleko romantičtější. Krásné dívky se nešťastně zamilovaly. Bohužel, jen do jednoho muže, rytíře z Kamýku. Ten si však mohl vzít pouze jednu z nich a nemohl se rozhodnout, která to bude. Proto se dívky, nerozlučné přítelkyně, vrhly ze skály do hlubin řeky. Kamýcký rytíř, který událost zřejmě těžce nesl, pak nechal na skále na památku zoufalých dívek postavit každé z nich kříž.

Otisk čertova drápu

Hrádek u Libochovan také všechny, kdo tam zavítají, zaujme hromadou rulových balvanů. Jeden z nich nese jméno Čertův dráp. Jak přišel ke svému jménu? Pověst praví, že most přes Labe u Libochovan měl stavět čert a s dílem měl být hotov za jednu jedinou noc. Legenda nepraví, zda v tom byla nějaká sázka, ale mohlo tomu tak být. Pekelník se tedy snažil dílo vybudovat, a tak celý utrmácený nosil balvany z Hrádku. Jeden balvan byl však tak těžký, že s ním nemohl pohnout. Snažil se a snažil, ale bez výsledku. Je na něm patrný otisk jeho drápu. Podle jiné verze pověsti utíkal před rozlícenými muži a jeho drápy se vyryly do kamenů.

Těžko říci, která z uvedených legend o původu tří křížů má reálný základ. Lidská fantazie je bezbřehá a zimní večery při draní peří bývávaly dlouhé. Každopádně, kdo ono magické místo navštívil, potvrdí, že zde panuje zvláštní tajemná atmosféra.

Pravěká observatoř

Naši předkové byli moudří a usoudili, že Hrádek u Libochovan je jako stvořený k náboženským účelům. Tuto hypotézu potvrzuje i archeolog Jindřich Šteffl, člen archeologického týmu, jenž zde uskutečnil vykopávky. Odborná veřejnost o historickém významu Hrádku u Libochovan ví sice více než 200 let, ale nejprve ho zkoumali vlastivědní pracovníci. Klasický archeologický průzkum se zde uskutečnil poprvé. Zdejší hradiště je ze dvou stran chráněno stěnami labského údolí. V minulosti tady bylo mohutné opevnění dvou linií hlinitokamenných valů a příkopů. Valy patří mezi největší v naší republice, které se zachovaly. Jeden z nich je dlouhý šest a druhý třináct metrů. Podle Jindřicha Šteffla však nebyly postaveny z obranných důvodů.

Výzkum také potvrdil, že Keltové, kteří zde žili, byli opravdu zdatní astrologové. Uměli počítat dny, týdny a měli svůj kalendář. Místo tak bezpochyby sloužilo jako jakási pravěká observatoř.

Na samotném Tříkřížovém vrchu se pak archeologové mohli radovat z nálezů z doby bronzové. Cenným předmětem byla bronzová sekyrka, jejíž stáří určili na 2 000 let před naším letopočtem.

(les)

Zdroj: Hradiště Hrádek u Libochovan

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2253455
DnesDnes81
VčeraVčera762
Tento týdenTento týden1505
Tento měsícTento měsíc8863

Partnerské weby