První písemná zmínka o obci Hilfikon pochází ze druhé poloviny 9. století, kdy je uvedena v listině ženského kláštera v Curychu ve spojitosti s výběrem daní z oblasti Aargau. V té době byl název vsi Hilfiniswilare a

kolem roku 1250 se změnil na Hilfinchon.

Historie obce je úzce spjata s hradem, který byl rodovým sídlem rytířské šlechtické rodiny stejného příjmení. První známí zástupci jménem Marchwardus a Arnoldus de Hilfikon byli uvedeni v roce 1290. Erbovní znamení, na věži stojící slon, bylo v průběhu staletí několikrát změněno. V roce 1500 přešel majetek do vlastnictví luzernského junkera Melchiora z Gilgenu, rytíře Svatého hrobu, který nechal v roce 1510 postavit hradní kapli. V roce 1514 získal také správcovství nad oblastí Sarmenstorfu a spojil je dohromady se zdejším hradním panstvím. Pán z Gilgenu požádal v roce 1518 tehdejšího starostu Curychu Felixe Schmida o udělení říšského léna pro hrad Hilfikon, včetně soudních pravomocí. Jeho přání bylo sice vyhověno, ale neužil si ho dlouho, neboť v následujícím roce skonal. Odebral se totiž do Svaté země a zemřel při návratu do vlasti ještě na lodi. Následovníkem se stal jeho starší syn Jan Jakub, jako majitel panství Hilfikon. Jan padl již v roce 1522, v bitvě u Biccoca, kde Spříseženci pomáhali francouzským jednotkám při znovudobytí Milána, avšak utrpěli velkou porážku.

Peníze z prodeje šly na železárny

Roku 1743 přešlo panství Hilfikon na Josefa Leodegara Bartoloměje Tschudiho, jenž pocházel z kantonu Glarus. V té době patřilo k tomuto majetku 103 domácností uvnitř hranic panství a 22 mimo hranice držav. Dokonce to zahrnovalo i malou část obce Hilfikon, ale přesto většina obyvatel byla přímo podřízena okresnímu soudu ve Villmergenu.

V roce 1749 byl majitelem hradu Viktor František Augustin, svobodný pán z Rollu a na Emmerholzu, rytíř Svatého hrobu a měšťan Solothurnu. Viktor nechal zbourat starou pozdně gotickou hradní kapli a nahradil ji majestátní novou budovou. Až do roku 1832 zůstali páni z Rollu vlastníky Hilfikonu. V tomto roce prodal Ludvík z Rollu hrad s veškerým majetkem Ludvíkovi de Domgermain z města Metz. Veškerý zisk z prodeje panství obratem investoval na výstavbu železáren, které založil v obci Gerlafingen. V současnosti je hrad majetkem Luisy Schellenberg-Kölliker z Curychu. Hradní dispozice jako historická památka je pod ochranou kantonální památkové péče. Zvlášť významná je stará kaple a její vybavení. Umělecké zařízení pochází od sochaře J. B. Babela a autorem fresek je malíř František Antonín Rebsamen.

Petr Šafránek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2253455
DnesDnes81
VčeraVčera762
Tento týdenTento týden1505
Tento měsícTento měsíc8863

Partnerské weby