Německý hrad Hartenstein stojí nedaleko známé „Princovy jeskyně“ a dřívější hornické štoly u potoka Mülsenbach. V jeskyni kdysi ukrývali únosci prince Arnošta (odtud její dnešní název), jednoho ze dvou

synů kurfiřta Bedřicha II. Prsty v tom měl tehdy známý lapka rytíř Kunz z Kaufungenu, který roku 1455 zinicioval tento únos (vše nakonec dobře dopadlo a princ kupodivu přežil).

Ochrana solné cesty

Umístění hradu Hartenstein bylo pečlivě vybráno, neboť odtud mohli jeho majitelé spolehlivě kontrolovat své panství. To se rozprostíralo od břehů potoka Mülsenbach až k městečku Fichtelberg. Důležité přitom bylo, že přes Hartenstein, pozdější hraběcí rezidenci, vedla důležitá obchodní cesta se solí z města Halle do Čech. Úkolem správce bylo chránit obchodníky a kupce před potulnými lapky.

Zakladatel rodu pocházel z Čech

Zakladatelem opevněného sídla byl šlechtic jménem Meinher, pocházející patrně z Čech, který tehdy sloužil jako purkrabí rodu Askánců a založil také hrad Weißenfels. Roku 1173 je Meinher z Werbenu uváděn v zakládací listině kláštera Zelle jako spoluzakladatel. Celé panství s titulem hrabství však vzniklo až později a patřily do něj rozsáhlé lesy v Krušných horách. Již syn Meinhera byl roku 1197 povýšen od krále Filipa do stavu hrabat. Tenkrát nebylo snadné získat tento titul a pouze několik málo rodů v celé říši jej mělo. Hrabě byl často nepřítomen, a tak na hradě sídlil fojt, který panství spravoval. Většinou se jednalo o rytíře z nedalekých tvrzí, kteří zde působili jako purkrabí. V listině z roku 1296 je zmiňován jakýsi Gebhard (Gerhard), jenž měl své statky v Altenburgu.

Dluhy a smrt Jindřicha II.

Původně se jednalo o malý strážní hrad, který byl pozdějšími přestavbami a úpravami v 15. století změněn do podoby obytného rezidenčního sídla. Na konci 14. století přešel hrad do vlastnictví míšeňských markrabat, kteří jej roku 1406 dali do zástavy panskému rodu ze Schönburgu. Protože míšeňský purkrabí Jindřich II. neměl na splácení dluhů a v bitvě s husitskými vojsky u Ústí nad Labem roku 1426 padl, stalo se toto říšské léno nakonec roku 1439 na dlouhých 500 let majetkem rodu ze Schönburgu.

Významné sídlo říšských hrabat

Prvním vlastníkem, kterému léno předal saský kurfiřt do užívání, byl Vít I. ze Schönburgu, jenž nechal hrad přestavět. Velká část panství přešla v roce 1559 do rukou saských kurfiřtů, přesto hrad i nadále zůstával majetkem Schönburgů. Od roku 1701 se hrad stal sídlem hlavní rodové linie říšských hrabat ze Schönburgu, kteří byli později opět povýšeni do stavu říšských knížat. Posledním majitelem byl kníže Alexandr Schönburg-Hartenstein, který se přestěhoval do Vídně. Dne 20. dubna 1945 byl hrad bombardován a byl téměř kompletně zničen. Po II. světové válce sice došlo na nějaké menší opravy, ale významnější rekonstrukce byla zatím pozastavena. Zbytek budov v těsné blízkosti nádraží je dnes opuštěný a hrozí zřícením.

Text a foto: Petr Šafránek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2145317
DnesDnes160
VčeraVčera557
Tento týdenTento týden4464
Tento měsícTento měsíc13132

Partnerské weby