Přímo pod dnešním Krakonošovým náměstím v samém centru Trutnova žil kdysi mohutný drak. Místní legenda říká, že při stavbě hřbitova v lesích zjistil uhlíř Trut (samo jméno je anagram - přesmyčka pro rtuť - používaný hlavně alchymisty), že v

 noci „něco“ vytahuje mrtvoly z hrobů. Když šel po stopách, křik havranů ho dovedl ke skalní skrýši, kde našel obrovského draka ležícího mezi mrtvolami. Uhlíř Trut běžel rychle do osady pro pomoc, společně s vesničany zabarikádovali vchod do jeskyně a pak vše zapálil. Drak nejdříve šíleně řval, ale pak zcepeněl. Když oheň dohořel, vynesli lidé opatrně zbytky draka ven a donesli je ke knížeti. Kníže Oldřich (podle jiných pramenů Albrecht) Truta odměnil povýšením do zemanského stavu, a ten si přímo nad dračí jeskyní postavil svou vlastní tvrz, které dal jméno Trutnov. Kníže nechal mršinu vycpat a pak ji prodal městu Brno, kde dodnes visí na městské radnici. Památku na draka také připomíná reliéf vytesaný do kašny, která stála až do roku 1892 na hlavním náměstí (než byla přenesena do městského parku).

Past na příšeru

Poprvé se tato legenda objevila už v 16. století a v jedné z pozdějších verzí je popsána takto: „Léta Páně 1096, 20. máje, dal Albrecht z Trautenberka stavět město. Přivolal řemeslníky, z nichž jakýsi Pavel Cincar a Neotil Silfka objevili draka, když je k němu zavedl křičící krkavec. Drak měl čtyři nohy a dvě malá křídla. Spustili k němu jehně a malou past, posléze spustili velkou past na celé tělo. Udělali oheň a drak se zadusil. Albrecht z Trautenberka ho nechal vycpat a maso zakopat hluboko do země.“ Připomínkou na starou pohraniční pověst jsou také v Trutnově pořádané Dračí slavnosti a opravená Dračí ulička na Ležícím vrchu.

Nahý přízrak

V budově městské radnice straší přízrak jejího neklidného stavitele a místního boháče Šolce (německy Stgollstafl). Často se zjevuje v podobě koně se třema okovanýma nohama, protože - jak říká pověst - kdyby mu okovali i to čtvrté kopyto, už by se ho město nikdy nezbavilo. Jindy jeho přízrak vystupoval z hrobu, kde nechával svou umrlčí košili a nahý bloumal městem. Jednou mu rubáš sebral zvoník, a to Šolce strašně rozzuřilo. Jako kůň jen třikrát poskočil a najednou byl až na vrcholu věže a chystal se zvoníka zabít. Náhle však udeřila na věžních hodinách půlnoc a Šolcův duch se bezmocně zřítil dolů na náměstí a zmizel.

Petr Blahuš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2145843
DnesDnes111
VčeraVčera575
Tento týdenTento týden111
Tento měsícTento měsíc13658

Partnerské weby