Jen málokdo ze statisíců návštěvníků legendárního skalního města Petry zná pověst vztahující se ke dvěma z jeho monumentálních částí - Paláci faraonovy dcery Qasr al Bint al Faraoun a Pokladnici Al Khazneh. Památky, nacházející se na samém východním konci Petry, odvozují svoje jména od prastaré

beduínské legendy o faraonovi, který ovládal černou magii. Pověst vypráví, že když faraon, pronásledující kmen Izrealitů prchajících během exodu z Egypta, zjistil, že ho zdržuje karavana nesoucí jeho poklad, přikázal pro něj vysekat do skal úkryt. Tak vznikla proslulá Pokladnice na konci kaňonu Siq, ve které uschoval své bohatství v urně na samém vrcholu jejího průčelí. Ještě staletí po tom, co byla Petra opuštěna, se pokoušeli místní beduíni, nechápající, jak mohl někdo vybudovat takovou monumentální krásu ve skále, svými šípy a později i mušketami urnu sestřelit, rozbít ji a získat tak faraonův poklad. Jediné však, co dokázali, bylo poškození skalní stěny.

Chrám pro faraonovu dceru

Tím ale legenda o faraonovi nekončí. Vzápětí poté, co v bludišti kaňonů Petry zanechal svůj poklad, zjistil faraon, že ho v pronásledování židů zdržuje jeho vlastní dcera. Ukryl ji tedy na konci hlavního údolí a přikázal svým lidem, aby pro ni postavili chrám. Je zajímavé, že se na schodech tohoto paláce našel nápis podepsaný Suudat, dcerou nabatejského krále Malchuse II., který vládl v letech 40 – 70 n. l. Podle historika Iana Browninga jeho text naznačuje, že opravdu existuje spojitost mezi chrámem Qasr al Bint al Faraoun a dcerou významného panovníka z doby železné.

Věštba strážce svatyně

Vysoko nad Petrou se tyčí hora Jebel Haroun, posvátné to místo jak pro židy, tak křesťany, ale i muslimy. Na jejím vrcholu se nachází hrobka Mojžíšova bratra Árona, protože Mojžíš opravdu vedl své ovečky do země zaslíbené přes zdejší skalní město. Teprve před 11 roky lokalizovali archeologové pod horou místo, kde se nacházel byzantský klášter zasvěcený památce proroka Árona. Na konci 6. století toto ještě křesťanské místo navštívil během své obchodní cesty z Damašku do domovské Mekky strýc budoucího Proroka Mohameda spolu se svým chráněncem. Místní legenda říká, že křesťanský kněz střežící svatyni (mnich jménem Bahira) tehdy pronesl věštbu, že onen malý, v té době teprve desetiletý, chlapec jednou změní dějiny lidstva. A tak se i stalo. Dodnes míří vesměs muslimští poutníci ke svatyni, jíž opravil v roce 1459 mamelucký sultán Qalawun. Zanechávají zde koberečky a mušle, což je muslimská obdoba křesťanského zvyku zapalování svíček.

Petr Blahuš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2170089
DnesDnes103
VčeraVčera589
Tento týdenTento týden1339
Tento měsícTento měsíc16265

Partnerské weby