Vědci z University of Colorado popsali u strak zárodky „pohřebního chování“. Přilétnou k tělu mrtvého kolegy a jakoby z piety k němu přinesou například větvičky. Pohřební rituály se pokládají za jeden z dokladů „rozumného“ lidského chování. Tak se například dis kutuje o tom, nakolik běžně své mrtvé pohřbívali neandrtálci – v poslední době je řada těchto dřívějších důkazů zpochybňována. Z jiné strany ale ze španělské Atapuerky máme doklady o pohřebních rituálech už před 200 000 lety.

Ne každé nakládání s mrtvým tělem můžeme ovšem považovat za rituální. Neandrtálci možná někdy zahrabávali své mrtvé i prostě z hygienických důvodů, což je činnost, kterou provádějí i jezevci. Nicméně i tak u zvířat určité náznaky dalších operací s mrtvými blízkými zaznamenat můžeme.

Například sloni chodící kolem koster svých kolegů se na tomto místě často zastavují a zřejmě na ně vzpomínají. Dělala se k tomu celá řada výzkumů, kdy vědci dávali zvířatům do cesty různě věrné makety sloních koster nebo kostry jiných velkých zvířat, aby zjistili, jak budou reagovat (tj. zda reagují osobní vzpomínkou na konkrétního sloního kolegu nebo na kostry obecně). Výsledky byly v tomto případě nejednoznačné.

Velice zajímavý je i případ, kdy „pohřeb“ byl dokonce mezidruhový – pietu nad mrtvým havranem drželi vlci.

Samozřejmě, že interpretovat chování zvířat je ošidné, vždy to zavání antropocentrismem... Nicméně někdy se představa, že před sebou máme obdobu pohřbu, přímo vnucuje. U strak, byť jejich inteligence za novokaledonskými vranami, havrany a krkavci nejspíš zaostává, se nedávno ukázalo, že patří ke zvířatům, co se dokáží poznat v zrcadle.Nicméně – spíše než straky obecně bychom měli říkat některé straky, stejně jako každý z nás není Einstein.
(hen)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2147518
DnesDnes469
VčeraVčera604
Tento týdenTento týden1786
Tento měsícTento měsíc15333

Partnerské weby