Ve starém čínském rukopise zvaném Kniha knížete Chaj-Nama se vyskytuje zajímavá pasáž o zvratech válečnického štěstí, která zmiňuje i kometu na obloze. Roku 1978 dal čínský astronom Jü Čche-Čchan do souvislosti vítězství válčícího krále Wu-Wanga s objevením Halleyovy komety, která se podle něj měla ukázat v roce 1057 před naším letopočtem. Podle jiného odborníka, Donalda Yeomanse ze Střediska nepilotovaných kosmických letů NASA v kalifornské Pasadeně, se zmiňovaná kometa objevila sice o dva roky později, avšak tento rozdíl není tak významný, neboť se udává, že právě Ha lleyova kometa si podržuje svůj vliv po dobu dvou let. První doložený výskyt Halleyovy komety je proto nyní spojován s pádem čínské říše Šang a stětím posledního císaře této dynastie, Čou Sina.

Ve zvěstování neblahých událostí a katastrof se kometám a jejich sepětí s lidskými útrapami nic nevyrovná. Z latinských slovních kmenů dis + astrum vznikl výraz "zlá hvězda", což zřejmě pramení z popisu komety a jejích zhoubných účinků. S určitými kometami byly v různých dobách spojovány jevy, ke kterým patřily epidemie,zemětřesení, hromadný výskyt sebevražd, značné výkyvy počasí, války i politické krize. Tak třeba v roce 164 se kontinentální Evropou rozšířila epidemie neštovic, v roce 66 našeho letopočtu vypukla velice ničivá válka Jeruzaléma s Římem, rok 374 přinesl vpád Hunů do Evropy a kometa z roku 684, která je i zobrazena v Norimberské kronice, byla spojována s třemi měsícem dešťů v Evropě i Asii ´, které způsobily neúrodu a smrt milionů lidí. V roce 986 zemřely v Anglii tisíce lidí na hladomor, v roce 1222 v Římě údajně padal krvavý déšť a celou Evropou otřásala zemětřesení. Obdobně pak v roce 1456 při zemětřesení v Neapoli zahynulo 35 tisíc lidí a s kometou byl spojován četný výskyt zvířecích stvůr, dětí s Downovým syndromem, zemětřesení, množství nemocí a záhadného rudého deště.

Nejznámější kometa byla nazvána po britském astronomu a matematikovi Edmundu Halleym, který spočítal, že zářivé komety, které byly spatřeny v letech 1531, 1607 a 1682, měly natolik podobné vlastnosti, že ve skutečnosti musejí být jedinou kometou, která se periodicky vrací. Protože se až na některá zpoždění, způsobená určitými vlivy vesmíru, objevuje ve zcela pravidelném intervalu - každých 76 let, patří Halleyova kometa k nejčastěji diskutovaným, pokud se jedná o katastrofy a jejich dlouhodobé účinky. Halley ještě za svého života předpověděl návrat komety v roce 1759 a varoval před ní. Jeho předpověď se vyplnila, přičemž toho roku svět zažil zemětřesení a vichřice, umocněné i výbuchy sopek, včetně italského Vesuvu. Její zatím poslední výskyt v naší části vesmíru se v roce 1986 shodoval s jednou z nejvážnějších zpráv desetiletí. Odlétající kometa byla nejblíže Zemi 11. dubna. Patnáct dní nato v ukrajinském Černobylu vybuchl nukleární reaktor a vypustil do vzduchu radioaktivní mrak, který se rozptýlil po Evropě.

Přítomnost "zlé" komety v blízkosti naší planety lze spojovat s oživením magmatické činnosti i zemětřesením, s chemickými i dalšími procesy. Může se jednat o silné magnetické jádro komety, o nebezpečné plyny i další prvky, které při průletu reagují na vše živé i neživé. To potom vyvolává erupce, zemětřesení a prudká klimatická kolísání, s nimiž jsou spojeny bouře, záplavové deště, zkrátka povětrnost, která nepřeje úrodě ani zdraví veškerých tvorů. Padající "rudý déšť", který byl v Evropě při průletu Halleyovy komety zaregistrován, potom též patří k průvodním fenoménům. Proto se i v 21. století, podobně jako v minulosti, mohou lidé tohoto nevyzpytatelného poutníka nebeskými prostorami obávat. Znovu se k Zemi vrátí roku 2062.
(pk)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2234963
DnesDnes157
VčeraVčera620
Tento týdenTento týden3471
Tento měsícTento měsíc11028

Partnerské weby