Dnešní návštěvník Frýdlantska asi netuší, že pokud by sem zavítal v polovině 19. století, přijel by do pulzujícího místa Rakouska-Uherska patřícího k nejprůmyslovějším částem země. O století dříve bylo město významnější než nedaleký Liberec. Frýdlant v Čechách, ležící nedaleko Liberce v podhůří

Jizerských hor, se rozvíjel se založením stejnojmenného hradu tyčícího se nad řekou Smědou. V polovině 13. století tu byla zbudována tvrz, která byla součástí dalších strážních hradů v severním pohraničí Českého království. Sloužila k ochraně země proti očekávanému vpádu tatarských kmenů.

Zásluhy rodu Redernů

Prvními majiteli tohoto území byli Ronovci. Při následné německé kolonizaci Čech se majiteli stali Biebersteinové, za jejich panování byla již osada v podhradí povýšena na město. Po smrti posledního Biebersteina v 16. století od královské komory koupili panství Redernové.

Jejich vliv nebyl dlouhý, ale o to významnější. Zejména díky rozsáhlé stavební činnosti. Lidem neoblíbená Kateřina z Redernu se zasloužila nejen o výstavbu renesančního zámku se sgrafitovou výzdobou a kaplí v sousedství hradu (rodové hrobky patří k nejhezčím renesančním památkám u nás), ale také začala s rozvojem nedalekého Liberce, jenž byl součástí panství. Významu Frýdlantu však zdaleka nedosahoval. Vznikla tu renesanční liberecká radnice, zámek s kaplí, ale také městský špitál, chudobinec či škola.

Rozkvět za Albrechta z Valdštejna

Nejvíce se Frýdlant zviditelnil v období třicetileté války za Albrechta z Valdštejna, který panství koupil velmi levně po bitvě na Bílé hoře jako konfiskát (Redernové patřili k českým stavům a po bitvě v roce 1621 byli nuceni uprchnout).

Paradoxně údobí válečných útrap přineslo městu, regionu a jeho obyvatelům nebývalý hospodářský rozmach. Téměř každý řemeslník i rolník pracoval pro Valdštejnovu armádu či její zásobování. Ač se Albrecht sám honosil titulem Vévoda z Frýdlantu, sídelním městem jeho vévodství byl Jičín (Albrecht za 13 let navštívil svůj frýdlantský majetek pouze čtyřikrát).

Po  zavraždění vévody roku 1634 panství získali za odměnu jeho zrádci, Gallasové. Tím relativní období klidu a rozkvětu skončilo, město i hrad několikrát dobyli Švédové, vrcholila třicetiletá válka.

Po vymření Gallasů majetek přešel na synovce Clama a novou rodovou větev Clam-Gallase vlastnící Frýdlant až do 20. století. Zejména poslední majitel Franz byl velmi oblíben, zemřel v roce 1930.

S prudkým rozvojem textilního průmyslu ve druhé polovině 19. století raketově stoupal význam nedalekého Liberce, Frýdlant se postupně dostával do jeho stínu.

Okruh po památkách

 Dnešním Frýdlantem vás provede městský okruh zahrnující deset nejvýznamnějších památek – můžete navštívit radnici, v její budově je městské muzeum, uvidíte nejstarší kostel svaté Máří Magdalény, morový sloup a solnici naleznete u kostela Nalezení svatého Kříže (uvnitř se nachází i Redernská hrobka).

Nejvýznamnější zastávkou je určitě hrad a zámek. Za zhlédnutí stojí i rozhledna, nedaleký křížový vrch a zrestaurovaný pohyblivý dřevěný betlém u náměstí.

Text a foto: Jana Vančatová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202645
DnesDnes28
VčeraVčera595
Tento týdenTento týden2319
Tento měsícTento měsíc12395

Partnerské weby