Jako rozevřené cizorodé chapadlo vstupuje do mapy naší republiky kladská kapsa. Na její nejjižnější výspě se rozprostírá široký průsmyk, který oddělil hřeben Orlických hor od Králického Sněžníku a současně vytyčil hranici se sousedním Polskem. A zde najdeme Kladskou Bystřici, jejíž vyhlášené památky lákají

tisíce turistů.

Ve stínu středověkých věží

Těsně nad hladinou Kladské Nisy se rýsují vysoké mansardové střechy původní starodávné zástavby, snad zaniklých mlýnů. O patro výše se na příkrých úbočích pahorku bělá hrubé zdivo pozůstatků mohutného opevnění. A vrchol obrazu města pak zdobí siluety věží. Ta nejvyšší náleží místní radnici. Ovšem příchozí určitě mnohem více zaujme strohý jehlan středověké Vodní brány vroubený pravidelnými zuby letitého cimbuří. Uvnitř městských uliček spatříme přehršel podobných historických zákoutí, kvůli jejichž autenticitě si sem našli cestu turisté z obou stran hranice. Městský erb Kladské Bystřice krášlí český lev, který připomíná dlouholeté vzájemné spolužití pod korunou našeho panovníka. Bezesporu největší koncentrací půvabů starého města oplývá pitoreskní Malý rynek. Volnému prostranství tu vévodí hladký sloup pranýře, jenž pochází z roku 1556. Na něm najdeme latinský nápis - „Bůh trestá hříšné“.
Za křiklavou červení pálené krytiny nízkých stavení vystupují temné hranoly blízké Kladské bašty a Rytířské věže. Dále mezi zaprášenými dvorky okraje centra vyniká slunečně žlutavá fasáda farního kostela, jehož definitivní architektonická tvář vykrystalizovala z roztodivné směsice stavebních slohů.

Návštěvníky rovněž může zlákat bystřické muzeum. To je zaměřeno na vše okolo ohně, zapalovačů a zápalek. Krátkou dobu bylo zpřístupněno i zdejší podzemí, přičemž do budoucna se plánuje opětovné obnovení prohlídek.

Dílo kováře z Osvětimi

Psal se rok pětačtyřicátý a II. světová válka se rychle chýlila ke konci. Kladskou kotlinu zachvátily bouřlivé události spojené s překotnou výměnou obyvatelstva. Tenkrát společně s novými osadníky přibyl do města i umělecký kovář Jan Liwacz. Toto jméno většině z nás asi mnoho neřekne. Nicméně jedno jeho dílo rozhodně zná celý svět.

Rodák od karpatské Dukly byl těsně po kapitulaci Polska zatčen Němci. Pak následovalo jeho uvěznění, aby se nakonec Jan Liwacz dočkal internace v Osvětimi. A tam byl přinucen vyrobit ono proslulé heslo „Arbeit macht frei“, instalované na vstupní bráně.

Kladskou Bystřici tento umělecký kovář obohatil o nové ohrazení nádherného trojičního sloupu. A učinil tak bez nároku na odměnu. Nyní se barokní sloup již delší čas pyšní novým plůtkem. Nicméně do blízkého zábradlí byl na památku zasazen fragment původního dílu vykovaného Janem Liwaczem.

Jakub Hloušek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2128955
DnesDnes327
VčeraVčera810
Tento týdenTento týden3742
Tento měsícTento měsíc22448

Partnerské weby