V minulých dobách, především ve středověku, byly morové rány často chápány jako boží trest. To pak samozřejmě vedlo ke vzniku různých hnutí, od kajícných flagelantů (sebemrskačů) po husity kritizující mravy a nepravosti církve i šlechty. Řádění morových

epidemií zdůrazňovalo téma smrti, které se objevilo také ve výtvarném umění. Jako ochránce proti moru byl uctíván svatý Šebestián, v 15. století po záchraně Kostnice v době koncilu se šířil kult svatého Rocha.

Epidemie znamená rozšíření choroby v krátké době a vysoké koncentraci v nějaké oblasti. Může se jednat o město nebo celý stát, či dokonce více zemí. (Pokud překročí hranice světadílů, jedná se o pandemii.) Dějiny lidstva tak nejsou pouze příběhem vojevůdců, politiků, bitev, ale i nekonečným lidským strachem z nemocí, umírání a ze smrti. Civilizaci zaskočila v každém historickém období jiná nemoc. Proč lidstvo jednou ohrožují epidemie neštovic, jindy HIV? Co to vlastně byl onen hrozivý mor?

První byl Justiniánův mor

Jeden z prvních popisů epidemie, podle kterého se dá soudit, že jde o skutečný mor, je z roku 558. Byl to tzv. Justiniánův mor nazvaný podle byzantského císaře, který tehdy vládl. Při této epidemii zemřely miliony lidí a jen v hlavním městě Cařihradu jich denně umíralo pět až deset. Je ostatně známo, že mor se do Evropy šířil především z Orientu, hlavně ze Sýrie přes Středomoří. Zasahoval lidnatá města, zejména přístavy, pokračoval přes střední Evropu a končil až v severních oblastech Ruska a ve Skandinávii. Poměrně často se stávalo, že zatímco mor kosil městské obyvatelstvo po tisících, bezprostřední okolí měst bylo ohroženo velmi málo nebo vůbec.

A co moderní epidemie?

Hrozba epidemie prasečí chřipky možná pominula, ale i pouhý strach z ní napověděl, že lidské chování se v momentu ohrožení příliš nezměnilo ani v éře rentgenů, ultrazvuků a očkovacích vakcín.

I v budoucnu nás pravděpodobně čekají nové nepředvídatelné výskyty onemocnění. Jenom nevíme kde, kdy a jakým způsobem zaútočí. Bezpečnost lidstva závisí na tom, zda můžeme předem určit tyto výskyty nemocí, abychom na ně mohli rychle zareagovat, omezit jejich rozšíření a zmírnit utrpení lidí. Zajistit potřebný stupeň připravenosti se podaří pouze v případě maximální účasti veřejnosti ve včasném varování a rychlé reakci. Snížení rizika vzniku krizí ve zdravotnictví přispěje k daleko bezpečnější budoucnosti lidí, a to vyžaduje kolektivní a neustálou spolupráci. Zvládne to ale lidstvo?

Marie Nagy

DODATEK

Plošně se epidemie rozšíří teprve tehdy, zvýší-li se hustota obyvatelstva. Klesne-li naopak pod jisté minimum, epidemie sama zaniká. Moudrá Matka příroda totiž ví dobře, co dělá. Tak tomu bylo i u morových nákaz. Dnes je téměř jisté, že jedním z limitujících faktorů, které šíření epidemií v minulosti ovlivňovaly, byl průběh klimatu, který nepřímo ovlivňoval přírůstky obyvatelstva. V klimaticky optimálních obdobích, kdy převládalo teplé a srážkově vydatné počasí, výrazně stoupala produkce potravin a zároveň i početnost lidské populace. Vzhledem ke globálnímu oteplování, novým technologiím zajišťujícím sklizeň po celý rok, stále se zvyšující úrovni zdravotnictví a prodlužování věku lidí je jasné, že pokud nedojde k nějakému jadernému konfliktu, bude muset příroda opět přistoupit k regulaci počtu obyvatelstva nějakou epidemií.

Institut doktora Franka

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2169473
DnesDnes76
VčeraVčera647
Tento týdenTento týden723
Tento měsícTento měsíc15649

Partnerské weby