0333kremnica 1Mámení žlutého kovu přinášelo pohádkové bohatství i ohromné tragédie. Stačí si vzpomenout, kolik lidských životů zbytečně vyhaslo při strastiplných poutích za bájným Eldorádem...

 

Legendární úlovek

Ukázkovým příkladem velkolepé minulosti, ovšem též oprávněných obav z budoucnosti, je věhlasná slovenská Kremnica. Kremnické zlaté srdce mocně pulzuje již řadu staletí. A gigantické podzemní zásoby zlata z ní učinily veledůležité centrum těžby ve střední Evropě. Počátek bouřlivého rozmachu Kremnice prý odstartovala běžná šlechtická kratochvíle - hradní pán ze Šášova u Žiaru nad Hronom si vyrazil na lov koroptví, který se mu doopravdy nebývale vydařil. V hrdle nebohého skoleného ptáka totiž překvapivě nalezl zlaté kamínky. Skutečnost je ale méně romantická. Nejprve se tu rýžovalo zlato z koryta Hronu, následně se systematicky postupovalo proti proudu zlatonosných přítoků. A v údolí Kremnického potoka se Kremnickým podařilo objevit hlavní ložisko. Jelikož výskyt zlata byl vázán na rudné žíly, kde z nerostů převládal křemen, dostalo nové sídlo jméno Kremnica.

Tragický příběh znetvořené Kláry

Původní stará Kremnica ovšem byla položena mírně severněji než současné historické jádro. Exkluzivní privilegia udělil Kremnici uherský král Karel I. Robert (z Anjou). Tento panovník si vydobyl pověst spravedlivého vladaře, tedy až na jednu ohromnou kaňku. V opilosti prý na svém dvoře znásilnil překrásnou dceru hraběte Feliciána Zacha - Kláru. Otce dlouhá leta sužovala touha po odplatě, až nakonec pohár hořkosti přetekl a Zach se odhodlal krále zabít. Atentát byl neúspěšný, ale zákonitě přišlo nelítostné zúčtování. Feliciána Zacha kat rozčtvrtil a jednotlivé kousky jeho těla byly jako varování poslány do mnoha uherských měst. Krasavici Kláru zase ukrutným způsobem znetvořili a poté ji pro výstrahu vozili v železné kleci napříč zemí.

0333kremnica 3Unikátní mincovna

Krutý Karel I. Robert však naštěstí založil v Kremnici známou mincovnu, která nepřetržitě funguje dodnes. Tudíž se délkou svojí existence řadí mezi světové rarity. Kremnická mincovna přitahuje zvídavé turisty, sběratele i investory, ale nesmírně přitažlivá jsou rovněž ostatní zákoutí starobylého města, které pranic neztratilo z původní podmanivé atmosféry.

Penězokazci a čarodějnice

Zlato tady dříve doslova teklo proudem, ukrojit si z bohatství však toužili i nejrůznější podloudníci. Především padělatelé, čili penězokazci. Nebylo divu, neboť kremnické dukáty - florény - platily za nejtvrdší valutu tehdejší doby. „Když se penězokazce podařilo odhalit, tak se podoba trestu odvíjela od výše jeho majetku a společenského postavení. Urozené pány či zámožné měšťany standardně čekala konfiskace jmění, případně rychlé setnutí hlavy. Ti méně majetní byli často zaživa roztrháni koňmi,“ sdělila nám průvodkyně v areálu městského hradu. Ani Kremnica nezůstala imunní vůči tažení proti čarodějnicím. Poslední zde byla popravena v 17. století. Udala ji sousedka za to, že jí údajně uhranula krávu. Osmdesátiletá žena se k činu přiznala a poprosila o milost. Bylo jí vyhověno, a tak nešťastnice unikla hořící hranici, protože byla prvně „humánně“ sťata a teprve pak spálena.

Hrozba novodobé těžby

Okolní poetické kopce vábí k toulkám do rázovitých vesniček, jakou jsou například Krahuľe, kde pořád dožívají potomci dávných německých horníků. Avšak nad Kremnicí se vznáší zlověstný přízrak, který městu komplikuje aspiraci o zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Tamní podzemí ještě stále ukrývá velké množství zlata. S průzkumným fáráním se už započalo, nicméně občas se objeví znepokojivé informace o záměrech dobývat rudu povrchovým způsobem. A to by město definitivně ztratilo svou jedinečnost magické „zlaté Kremnice“.

Jakub Hloušek

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2099979
DnesDnes213
VčeraVčera898
Tento týdenTento týden213
Tento měsícTento měsíc21765

Partnerské weby