0726utajovani 2Před časem uveřejnily internetové stránky zabývající se vesmírem a kosmonautikou poněkud senzační odhalení zpochybňují prvenství Jurije Alexejeviče Gagarina. Tento ruský kosmonaut je i nadále oficiálním prvním astronautem světa, když dne 12. dubna 1961 v

kosmické lodi Vostok za 108 minut jedenkrát obletěl Zemi. Zahynul údajně o několik let později při havárii letadla během tréninku...

V době, kdy začali lidé pronikat do vesmíru, si italští bratři Judica - Cordigliové, synové jednoho z nejznámějších evropských patologů, vybudovali v hornaté oblasti nedaleko severoitalského Turína na svou dobu nevídané odposlechové pracoviště. Antény měli tehdy namířeny do vesmíru a úspěšně zachytávali veškeré americké a sovětské družice. Zeměpisná poloha stanice se ukázala jako mimořádně vhodná zejména ke sledování sovětských kosmických lodí, které pravidelně přelétávaly nad severní Itálií, když se blížily k řídícím centrům na Kavkaze. Díky špičkovým přístrojům se bratrům rychle podařilo zjistit, které z frekvencí mají sledovat. Proto také dokázali velmi přesně předpovědět přelety různých družic. A tak se stalo, že 2. února 1961, několik týdnů před letem slavného Jurije Gagarina, zachytili zřejmě zcela první, tehdy ovšem utajovaný, let do vesmíru s lidskou posádkou. Něco se však nepovedlo a již v prvních fázích letu neznámý kosmonaut ztratil vědomí. Nemohl se však vrátit zpět před začátkem druhého obletu, a tak musel kroužit kolem Země až sedmnáctkrát, aby se předešlo přistání na cizím území.

Pro kosmonauta v kritickém stavu to ale byla příliš dlouhá doba. Právě tehdy bratři Judica - Cordigliové zachytili namísto obvyklého pípání zvláštní signály. Teprve až později pochopili, že se stali svědky nové éry lidstva. Jasně a zřetelně poslouchali ochabující tlukot srdce a poslední smrtelné výdechy umírajícího kosmonauta. Tím došlo k zachycení závěru neúspěšného pokusu o první let člověka do vesmíru, při kterém neznámý kosmonaut zemřel na oběžné dráze. Z politických důvodů ovšem zůstal jeho osud před světem utajen.

0726utajovani 4 GaqarinGagarin nebyl zřejmě ani druhý

Záznam srdeční zástavy a smrtelného chropotu kosmonauta se dochoval dodnes. Jeho autentičnost údajně potvrdil přední kardiolog té doby, profesor Dogliotti. Tvrzení italských bratrů se svého času stalo velkou senzací. Oficiální sovětská místa sice všechno dementovala, ale do světa se tak dostaly první pochybnosti.

Jak se později tvrdilo, Jurij Gagarin nebyl s velkou pravděpodobností ani druhým člověkem v kosmu. Tím se totiž měl stát Vladimír Iljušin, syn slavného leteckého konstruktéra Sergeje Iljušina. Už v roce 1959 se objevil i na oficiálních fotografiích jako člen týmu kosmonautů. Díky značným konexím se rychle vypracoval a podstoupil intenzivní trénink. Jeho kosmická loď s 0726utajovani 5 Iljusinnázvem Rosija měla údajně startovat 7. dubna 1961. Opět se však stala jakási chyba, takže před ukončením prvního oběhu přestal pilot reagovat na rádiové výzvy řídícího střediska. Vladimír Iljušin ztratil vědomí, ale vzhledem k vysokému postavení kosmonauta i jeho otce se řídící středisko rozhodlo pro nouzové přistání v době třetího oběhu.

Za normálních okolností se měl pilot ve výšce šest kilometrů katapultovat a přistát s vlastním padákem. Ztráta vědomí kosmonauta tomu však zabránila, a tak Iljušin dopadl na zem i s modulem. Utrpěl velmi těžké zranění, ale přežil. Dopad se uskutečnil na území Číny, se kterou tehdy Moskva neměla právě dobré vztahy.

Čínské úřady utajovaného kosmonauta zadržovaly pro údajnou špionáž přibližně rok, ale pak jej označily za váženého hosta. Když se posléze zotavil, vrátil se roku 1962 domů a nakonec se stal zkušebním šéfpilotem konstrukční kanceláře Suchoj. Na konci 20. století pak žil jako penzionovaný letecký generál na předměstí Moskvy.

Pavel Kovář

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2071957
DnesDnes45
VčeraVčera1074
Tento týdenTento týden4405
Tento měsícTento měsíc18993

Partnerské weby