Würzburgská rezidence je vrchol německého pozdního baroka a odstranila hranice mezi architekturou, sochařstvím a malířstvím. Je to neuvěřitelné komplexní dílo, od roku 1981 zapsané na seznamu UNESCO jako kulturní dědictví. Rezidence v hrubé stavbě vznikla v 

Číst dál...

K 700. výročí prvních písemných zmínek o saském zámku Weesensteinu se koná (až do 7. října 2018) vzrušující výstava o tom, jak toto sídlo během II. světové války posloužilo jako skrýš uměleckých pokladů.

V době, kdy začalo být jasné, že se II. světová válka přesune i na území Německa, bylo nutné ukrýt před leteckými útoky vzácná umělecká díla. Také drážďanská muzea vytipovala bezpečná místa mimo velká města, která by k deponování uměleckých pokladů mohla posloužit. V úvahu připadaly četné saské hrady, zámky a panská sídla. Kromě míšeňského Albrechtsburgu a pevnosti Königstein byl jeden z hlavních depozitářů založen i na zámku Weesenstein.

Akce nejvyššího utajení

Poloha Weesensteinu nad korytem říčky Müglitz, blízko Drážďan a přesto dostatečně daleko od labského údolí, byla pro tento účel ideální. Až čtyři metry silné zámecké zdi i velmi dobré klimatické podmínky v místnostech skýtaly předpoklady pro uskladnění maleb, tisků, knih a dalších muzeálních předmětů. (Zámek byl tehdy již necelých deset let ve vlastnictví saského zemského spolku Säschsicher Heimatschutz, který jej od roku 1934 provozoval jako muzeum.) Za nejvyššího utajení tedy saská státní správa zajistila ve vyčleněných prostorách uskladnění uměleckých a kulturních skvostů mnohdy nevyčíslitelné ceny. Místnosti byly vybaveny podlahou ze Sorelova cementu a opatřeny elektrickým topením. Okna a dveře byly zajištěny proti požáru.

Uložen tu byl i Mayský Codex

Již v srpnu 1942 převezly nábytkové vozy na zámek první obrazy z drážďanské galerie. Díla nalezla azyl v sále Knappensaal a v tzv. arkýřové komnatě (Erkerzimmer). Celá sbírka Mědiryteckého kabinetu byla uskladněna v mučírně (Folterkammer) a v sále jižního křídla, který se dnes využívá jako koncertní síň. Zvířecí preparáty, sbírky hmyzu a knihy ze zoologického muzea byly uloženy do přední části příčné budovy hradu (tzv. Querhaus), sbírky Muzea mineralogie a geologie v zadní části.

Do půdních prostorů tzv. Taubenbodenu bylo vyneseno 954 beden s předměty Muzea prehistorie. Rovněž slavný a vzácný Mayský Codex ze Saské zemské knihovny našel na zámku své místo.

Bombensicher aneb umění v bezpečí

Výstava s názvem „Bombensicher! Umění v bezpečí na zámku Weesenstein v roce 1945“ se věnuje celkové válečné koncepci ochrany kulturních pokladů v Sasku a zabývá se i dalšími depozitáři na pevnosti Königstein, na zámku Rochlitz a na míšeňském Albrechtsburgu. Ukazuje i konec války, kdy Weesenstein 10. května 1945 převzala Rudá armáda a následně transportovala umělecká díla do sběrného depozitáře na zámku Pillnitz.

Texty k výstavě jsou v češtině a němčině, k dispozici jsou i tištěné historické exempláře s popisky v češtině a v dalších jazycích. Zámek je otevřen denně od 10.00 do 18.00 hodin, vstupné pro dospělé je šest euro, rodinné pak 14 euro.

(tz, luv)

Původní hrad Dippoldiswalde byl vystavěn jako sídlo správního úřadu v oblasti, kde svou moc vykonávala míšeňská markrabata a zároveň k obraně hornictví, které začalo ve 12. století rozkvétat. Listinně je možné prokázat již roku 1266 jako majitele zdejšího panství rytíře z

Číst dál...

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1971557
DnesDnes726
VčeraVčera613
Tento týdenTento týden5694
Tento měsícTento měsíc17162

Partnerské weby