Kolem roku 2670 př. n. l. ovlivňovaly veškerou činnost lékařů ve starém Egyptě náboženské představy, a to i přesto, že znalosti byly všeobecně v této říši na vysoké úrovni. Lékaři věřili, že zdraví člověka závisí na přízni bohů. Ti trestali

lidi různými epidemiemi, ale i zázračně uzdravovali.
Lékaři se proto často obraceli před vlastními zákroky na univerzální božstva (Thót, Ísis) nebo na osobnosti, které se staly bohy až dodatečně, jako například kněz Imhotep, jenž se stal ochráncem kněží i lékařů. Všechna hromadná onemocnění pak byla podle Egypťanů dílem nebeské bohyně Sachmet.
Stavitel bohem
Vysoce postavený kněz Imhotep neměl původně vůbec titul lékaře a byl stavitelem stupňovité pyramidy faraona Džósera v Sakkáře. Za dva tisíce let po své smrti (kolem roku 2600 př. n. l.) se stal bohem lékařství. Imhotep byl zobrazován se svitkem papyru v rukou, neboť byl i ochráncem písařů.
O jeho skutečných lékařských schopnostech není nic známo. Je pravděpodobné, že požíval všeobecnou vážnost vzdělaného muže, který se vyznal nejen ve stavitelství, ale i v léčbě nemocí. Nemocné ženy přicházely do jeho chrámu a usínaly na schodištích. Věřily, že je spánek v Imhotepově svatyni uzdraví.
Záludná Sachmet
Bohyně Sachmet se v božím panteonu stala vládkyní života a smrti. Existenci lidstva prý neustále zpochybňovala válkami a epidemiemi. Egypťané byli přesvědčeni, že kdo zabíjí, umí i uzdravovat. Kněží nebeské bohyně Sechmet byli proto také hlavními léčiteli.
(luv)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1968792
DnesDnes246
VčeraVčera888
Tento týdenTento týden2929
Tento měsícTento měsíc14397

Partnerské weby