Na počátku bylo antické Sopianae. Později se pro něj vžil latinský název Quinque Ecclesiae. Odtud zbývá už jen krůček k německému jménu Fünfkirchen a potažmo našemu Pětikostelí.

Tamní Chorvaté ho odedávna nazývali Pečuh, blízcí Srbové zase

Pečuj. Ale tabule u všech příjezdových komunikací zdobí nápis Pécs.

Tajemní dervišové

Pětikostelí se řadí mezi nejzajímavější historické klenoty jižní půle Maďarska. Dříve tvořilo tradiční zastávku na trase za letním pozlátkem bývalé Jugoslávie. Nyní se parádně hodí jako cílová destinace aktivního víkendu. Poutavé město se hodně vymyká zaběhlé klasice střední Evropy.  O své slovo se tu vehementně hlásí vyslanci temperamentního Balkánu i voňavého Jadranu. První z nich připomínají časy, kdy se nad Pětikostelím třepetal prapor s tureckým půlměsícem.

Těsně před okrajem starobylého jádra se v proluce u nemocničních budov ukrývá kamenná mešita Hasana Jakovaliho. Té přísluší čestný primát nejzachovalejší islámské svatyně Maďarska. Nyní uvnitř najdeme expozici věnovanou tajemným dervišům, kteří měli nad městem svoji tekiji - neboli duchovní centrum, kde se oddávali extatickým rituálům zikru. Díky němu se v transu přibližovali boží přítomnosti. (Zbytky tekije momentálně procházejí rekonstrukcí.)

Zázraky otce Idríse

 S islámskými mystiky úzce souvisí další neobvyklá pamětihodnost. Najdeme ji ale kousek dál od centra, za plotem dětské kliniky. Tam se pod větvovím borovic tyčí mauzoleum otce Idríse. Vypráví se, že otec Idrís oplýval darem nahlédnout do budoucnosti. Též se prý proslavil mnoha zázraky a současně vynikal schopnostmi uzdravovat nemocné. Ač bylo mauzoleum později proměněno na kapli a chvíli sloužilo k uskladnění střelného prachu,  nikdy nebylo poškozeno. Konečné rozuzlení přinesl novodobý archeologický výzkum korunovaný nálezem ostatků otce Idríse uložených do skalního hrobu.

Ovšem nejmarkantnější stopou osmanské přítomnosti se jednoznačně pyšní náměstí Széchényi tér. Tady prosluněnému otevřenému prostoru vévodí silueta ohromné mešity paši Kásima. Po opětovném dobytí Uher křesťany byla adaptována na kostel. A tomuto účelu slouží dodnes.

Úžasné antické pamětihodnosti

Orientální památky jednoznačně obohatily Pětikostelí příchutí exotiky. Nicméně k dokonalosti ji dovedlo zdejší výjimečně příznivé klima. Jen proto tu lze obdivovat mohutné keře fíkovníků. A v okolí města se docela běžně setkáme s mandloněmi či kaštanovníky jedlými.

Jiný pozdrav jižních krajů symbolizuje počátek vývoje Pětikostelí. Nedaleko pompézní katedrály okamžitě vzbudí pozornost rozptýlené fragmenty antického sídla Sopianae. To vzniklo počátkem 2. století našeho letopočtu. A rychle se vypracovalo na klíčové středisko římské Panonie. Unikátní svědectví představuje podzemní labyrint raně křesťanského pohřebiště. Tady návštěvníky uchvátí především mimořádně zachovalá výtvarná výzdoba jednotlivých hrobek. Antické pamětihodnosti pomohly Pětikostelí k zápisu do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Pestré střípky různorodé minulosti pak harmonicky doplňuje objekt někdejší synagogy a barevná průčelí barokní zástavby. Poslední úlomek osobité mozaiky Pětikostelí přísluší originální keramice místní manufaktury Zsolnay. Z jejích dílen pochází krásná kašna, která za horkého dne přinese osvěžení mnoha kolemjdoucím.

Řada cestovatelů zde skloubí svůj pobyt s výlety do přilehlého pohoří Mecsek. Tam se v zeleném údolí vroubeném pahorky bělá vesnice Mánfa. A necelý kilometr od ní leží pitoreskní románský kostelík s útlou čtyřhrannou věží schoulenou ve stínu korun staletých stromů.

Text a foto: Jakub Hloušek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2253140
DnesDnes528
VčeraVčera662
Tento týdenTento týden1190
Tento měsícTento měsíc8548

Partnerské weby