V historii české kriminalistiky patří k nejstarším neobjasněným zločinům vraždy mladých žen, k nimž došlo před více než sto lety u Polné na Vysočině. Ačkoli byl za vraždu jedné z nich - Anežky Hrůzové - zadržen a odsouzen židovský žebrák Leopold Hilsner, dodnes není jisté, že ji skutečně zabil. O podrobnosti staré události se dlouhodobě zajímá

i Jiří Jakeš, který v městečku Polná žije a specializuje se na výzkum židovských památek a na židovskou kulturu a zabývá se v souvislosti s tím i publikační a přednáškovou činností. Právě on pozval do Polné a na místo vražd členy týmu V.T.P.J. s tím, že možná pomohou vysvětlit některé z dosud nezodpovězených otázek a spekulací.

Nejprve si stručně připomeňme, co se odehrálo.

Badatel Jiří Jakeš vypráví:„V roce 1899, na Bílou sobotu, byla na cestě mezi obcemi Věžničkou a městečkem Polnou (na rozhraní Čech a Moravy) nalezena mrtvá dívka. Švadleně Anežce Hrůzové, která se tudy vracela domů, bylo pouhých devatenáct let. Při bližším ohledání byla na jejím hrdle objevena velká řezná rána a za příčinu smrti bylo po vyloučení sexuálního násilí označeno vykrvácení. Místním lékařům se zdálo, že krve není na místě činu dost. To ale nemusela být pravda, nebo to mohlo znamenat, že byla zabita jinde a na místo teprve později přenesena. Ale byl čas Velikonoc a ožila pověra o panenské krvi v židovských macesech. Zfušované vyšetřování a několik provokativních, i když úplně nevinných, žertíků nakonec ukázaly na Leopolda Hilsnera. Od té chvíle měla Polná vraha, kterému hrozila smrt provazem. Zrodil se společenský fenomén - tzv. hilsneriáda. Vzedmula se obrovská vlna antisemitismu a do boje proti pověrám a za spravedlnost se musel vložit i Tomáš Garrigue Masaryk. Brutální vražda a to, co po ní následovalo, je až mrazivě aktuální. Xenofobie, rasismus, antisemitismus, jiskra, která zapálí nenávistnou reakci části společnosti, to vše je v občas rozpolceném českém prostředí silně obsaženo. Případ ukazuje, co dokáže udělat lidská nenávist, pomluva a manipulace prostřednictvím médií s osudem člověka jako jednotlivce. Ale zpět k tématu. Vražda, která tak neblaze proslavila městečko Polnou v celé Rakouské monarchii a zvedla vlny antisemitismu, je dodnes opředena záhadami a nejasnostmi. Leopold Hilsner byl zřejmě obviněn neprávem, díky jeho statusu povaleče, kterého živila matka. Byl trnem v oku místní židovské obce, i proto se ukázalo na něj. Osobně si myslím, a nejen já,  že pachatelem polenských vražd mladých dívek - Hrůzové, Klímové a také Pytlíkové - byl potulný úchylný vrah, jehož identita zůstává neznámá.“

Odkud jste čerpal informace k případu?

„Jsou dostupné a existují stohy materiálů, ale prioritně jsem vycházel z knihy Jiřího Kovtuna - Tajuplná vražda, případLeopolda Hilsnera, dále z materiálů Židovského muzea v Praze, archivu Městského muzea v Polné a taktéž z odborných publikací, statí a článků. Na Facebooku najdete i stránky, které jsem založil a spravuji, např. Židovské památky Polná/Jewish Monuments Polná, Zločin v Polné, Město Polná na starých pohlednicích a fotografiích. Jinak dlouhodobě spolupracuji s Městským muzeem Polná a regionálním židovským muzeem v Polné.“

Za Vyšetřovací tým paranormálních jevů s námi hovořil Milan (Majlou) Přibyl.

„Na vyšetřování jsme se chystali již v roce 2012, o případu jsme se dočetli na internetu. Ale až ke konci loňského roku se nám naskytla příležitost místo navštívit díky Jiřímu Jakešovi. Domluvili jsme termín a vydali se na místo, kde bylo nalezeno tělo Anežky Hrůzové. Ještě před tím jsme se zastavili i u jejího hrobu na hřbitově v Polné.“

Jaké pocity jste měli na místě vraždy?

„Lze říci, že smíšené, přece jen - když si uvědomíte, že jste v lese s tak tragickou minulostí… Ale otázkou je, zda je to skutečně místo vraždy. Anežka Hrůzová tu sice byla nalezena mrtvá, s podříznutým hrdlem, ale není jisté, zda nebyla zabita jinde. Každopádně tu má symbolický hrob.“
Jak vaše vyšetřování probíhalo, jakou techniku a přístroje jste použili?

„K dispozici jsme měli standardní Ghost metr K2 a také akustický Ghost metr, který vydává zvuk. Píská, pokud je přítomna jakákoliv entita. Ten jsme brali s ohledem na poněkud extrémní podmínky k šetření. Místo symbolického hrobu je totiž na okraji lesa. Vedle lesa vede silnice a hned u silnice je pole, tedy tam pořádně foukalo a navíc mrzlo. Opodál jsme si postavili ‚hlavní stan‘, kryl nás před větrem. K symbolickému hrobu jsme umístili akustický Ghost metr, kromě něj jsme měli v pohotovosti diktafony, fotoaparáty a kameru s nočním viděním. Jelikož se jednalo o oficiální šetření, udělali jsme nezbytná opatření a prostor zabezpečili, aby ho nikdo nenarušil. K symbolickému hrobu jsme nejprve šli všichni, abychom obhlédli a proměřili terén. Položili jsme na něj ten ‚akusťák‘ a diktafon a vrátili se zpět do ‚hlavního stanu‘, abychom společně probrali techniku vyšetřování. Pak jsem se tam vypravil já s Jirkou Jakešem, který historii Anežky zná velmi důkladně. Udělil jsem mu pár rad a ponechal možnost komunikace pro případ, že tam její duše je. Po celou dobu jsme nahrávali zvukový záznam EVP (Electronic Voice Phenemene), na kameru nás natáčel kolega Tomáš Bastlík, který je naším kameramanem a videomakerem. Jak už jsem ale zmínil, podmínky byly hodně nepříznivé a znemožňovaly nám delší pobyt na místě. Proto jsme se po chvíli odebrali zpět do stanu. Vystřídala nás druhá skupina ve složení Mirek Přibyl, Eva Rudošová a Víťa Barák. Ti  s sebou vzali Ghost box P-SB7, který používají i profesionální týmy ze zahraničí. My ho už použili vícekrát, úplně poprvé to bylo na Bohnickém hřbitově bláznů, jsme v podstatě průkopníky jeho použití v České republice. Druhá část týmu u hrobu slyšela dětský nebo ženský nářek. Já se potom na inkriminované místo odebral sám. S kamerou v ruce jsem nějakou dobu zkoušel vyprovokovat případnou entitu ke komunikaci. Přestože se nic zásadního nestalo, hodnotil bych šetření vzhledem k okolnostem jako velmi zajímavé. Na záznam šetření se mohou zájemci podívat na našich webových stránkách www.vtpj.cznebo na našem kanále na www.youtube.compod názvem vtpj. Rád bych všechny čtenáře pozval i na naši přednášku do Mariánských lázní, kde budeme 6. května prezentovat naši práci společně se skupinou Jaroslava Drábka z EPRV777.“

Lucie Zemanová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2279697
DnesDnes32
VčeraVčera780
Tento týdenTento týden4152
Tento měsícTento měsíc11946

Partnerské weby