Hradní dispozice se rozkládá na 286 metrů vysokém skalním návrší, na východním předpolí pohoří Börzsöny. Název hradu pochází ze slovanského základu slov „Novi Grad“ (Nový hrad) a nemá kupodivu původní uherské zemské označení. Předpokládá se, že vzniklo již

před příchodem Uhrů do tehdy slovanského osídlení oblasti.

Hrad se ale v písemných pramenech, na rozdíl od kontroverzního Gesty Anonyma, nevyskytuje. Důležité opevnění královského komitétu Nógrád zde pravděpodobně existovalo již dříve a dalo jméno celému kraji.

Jeho první prefekt, zde nazývaný išpán, byl uveden v dokumentech poprvé v roce 1108. Po zrušení královského rozdělení krajů hrad přešel někdy mezi lety 1274 - 84 do majetku biskupa ve městě Vác. Opevnění zajisté sehrálo důležitou vojenskou roli při nájezdu husitských jednotek z Čech ve druhé polovině 15. století. Mnoho hradních opevnění bylo tehdy obleženo, dobyto a obsazeno.

O stavební činnosti na hradě jsou zprávy až z doby biskupa Mikuláše Báthoriho (1475 - 1506). Osmané dobyli dispozici v roce 1544, poté byla po dalších 50 let pod tureckou nadvládou. V době patnáctileté války byl polním velitelem Mikuláš Pálffy, kterému se roku 1594 podařilo po obléhání hrad znovu získat pro uherskou korunu. Písemné a obrazové zdroje nás dodnes informují o následném rozšíření dispozice. Hrad byl sice ještě schopný odolat osmanskému obležení v letech 1598 a 1626, ale přesto se po těžkých bojích vzdal roku 1663 velkovezírovi Ahmedovi Köprülü.

Velká věž měla být v roce 1685 zničena po úderu blesku, tak byly spojené křesťanské armády schopny obsadit hrad bez boje. Ještě během Rákócziho povstání sehrál jistou vojenskou roli, ale v roce 1709 odcházející Kurucové vyhodili hlavní budovy do vzduchu. V současné době nejsou známy ani přesné rozmístění budov, ani architektonické detaily z výstavby před druhou polovinou 15. století. Nicméně za biskupa Mikuláše Báthoriho byl kompletně přestavěn.

Období osmanského budování

Později, pravděpodobně hned po znovudobytí Osmany v roce 1600, postavili rozsáhlé hradní zdi na okraji skalní plošiny. Tato obvodová hradba obsahovala na severní straně dvě půlkruhové bateriové věže a byla vybavena novou bránou přímo vedle stojícího barbakánu. Nicméně současná brána je datována o něco později, pravděpodobně pochází až z poslední fáze výstavby, tedy před rokem 1639 a obě bašty na západní straně, zvané Új bástya a Császárné bastya (tedy bašta Nová a Císařovny) byly postaveny v téže etapě.

Současná podoba atraktivního kopce, situovaného na západním okraji obce, která obsahovala poměrně velký hradní komplex, je pouhým odleskem původní slávy.

Stavba dvojité brány pevnosti, situované v severovýchodní části, je však téměř kompletně dochována, její střílny a cimbuří zůstaly z vnějších hradeb stále patrné. Z bývalého obvodu malých hradeb hradního jádra zůstaly jen nízké základy, nejlépe pozorovatelné na severní straně.

Relativně vysoké zůstaly dosud zachovány části zdí předbraní (barbakánu), západně od věže, je však složité jasně odlišit přesnější podobu této stavby. Vnitřní plocha pevnosti je na jihu zarostlá trávou, zalesněný je pouze jihovýchodní svah návrší, kde byly veškeré konstrukce zničeny, a jen z rytin a maleb ze 17. století lze přibližně odhadnout jižní obranu pevnosti.

Sondy odhalily vnitřní hrad

První, ale velmi omezené, vědecké výkopy se uskutečnily v roce 1949 v západním příkopu vnitřního hradu za účasti M. Hejje. Badatel objevil vedle mostního pilíře erb biskupa Báthoriho s datováním k roku 1483. Při příležitosti renovačních prací na vnějších hradbách vedl menší výzkum, před rokem 2000, Z. Simon. Od roku 2000 zde vykopávky vede G. Tomka, který nejen při sanaci částí severní stěny, ale i při menším průzkumu sondami, odhalil také vnitřní hrad a barbakán. Bohužel, k dosud uskutečněným vykopávkám a zachráněným konstrukcím neexistuje žádná publikace.

Text a foto: Petr Šafránek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2234510
DnesDnes324
VčeraVčera671
Tento týdenTento týden3018
Tento měsícTento měsíc10575

Partnerské weby