Náš velký letní seriál o Keltech vyvolal značnou čtenářskou odezvu. Dostali jsme řadu námětů a upozornění na zajímavé památky a nálezy. Naše země je skutečně velmi  bohatá na historické připomínky a hledání kořenů tak obnáší dlouhodobé

bádání. Čtenáře Spiritu podle ohlasů ale zajímají i další podrobnosti, a tak jsme vybrali ty nejčastější a pokusíme se na ně odpovědět.

Kde se v Čechách vzali Keltové?

Je faktem, že prvními obyvateli našich zemí, o kterých máme dějinné a hlavně písemné připomínky, jsou právě Keltové. Římský historik Titus Livius uvádí, že v nynější Francii žil kmen Galů, též nazývaný Keltský. Vládl mu král Amdigat a tento mocný vladař viděl, že jeho země je již přelidněna a nesporně hrozí i vzpoury a rebélie mladších vladyků. Vyslal tedy synovce Belovese a Sigovese, aby se svojí družinou hledali novou zemi. Synovci se vydali za sluncem – přes Rýn, podél Dunaje a přes Moravu dotáhli do Čech. U nás zůstal kmen nazvaný Římany Bójové (proto se také Čechám říká Bohemia) a kolem Odry a Visly Ombrové. Římský histrorik tvrdí, že to bylo za vlády císaře Targinia Priska, tedy 600 let před Kristem. Dnešní věda ale tvrdí, že to bylo kolem roku 400 let před Kristem.

České údolí bylo dobře ohraničeno horami a podmínky k životu byly velmi příhodné - dobré podnebí, dostatek vodních toků, bohaté lesy a část země byla pokryta lužními lesy, tolik podobnými těm galským.

Pak ještě musíme připočítat rudné bohatství hraničních hor, kde nerostné uhelné sloje mnohdy vystupovaly až na povrch. Zem dávala vše, čeho bylo třeba.

O Keltech je pak velmi málo zmínek - jejich způsob života se dá nejlépe poznat z popisu rituálů a zvyků Galů, Irů, Skotů a Bretonců, kteří jsou ze stejné rodové a kulturní základny.

Souvislé keltské osídlení trvalo podle historiků 400 až 600 let.

Kam Keltové zmizeli?

Dalším zdrojem informací jsou dochované zprávy řeckého obchodníka Poseidonia, který se do Bohemie dostal roku 115 před Kristem s divokým kmenem Cimbrů, táhnoucích za lepší obživou do jižní Evropy. Keltové se ale ubránili a zřejmě v pohraničních průsmycích je odrazili (počátkem 19. století bylo u Králového Dvora objeveno pole s velkým množstvím kamenných zbraní, mnozí věřili, že právě toto je místo historické bitvy).

Zhruba padesát let před začátkem našeho letopočtu Bójové válčili s národem Dáků (dnešní Rumunsko a Maďarsko). Bójové prohráli a naše budoucí zem byla velmi zpustošena. Prý připomínala poušť...

Bójové pak žili v horách a v odlehlých oblastech, rozhodně pozbyli svoje vnitrozemské zakladny – oppida.

Čechy pod novým pánem

Římská říše se začátkem našeho letopočtu mocně rozpínala - sahala od Asie do severní Afriky, ovládala veškerý evropský jih, a tak se logicky rozšiřovala přes Rýn a Mohan na východ. Germánské kmeny chtěly uniknout římskému područí, a tak vyrazily do Bohemie. Snadno tuto oslabenou zemi dobily. Nejprve to byli Kvádové a pak silnější Markomani.

Keltové měli jinou kulturu, nesporně byli přírodnějším národem. Předpokládá se, že zde žili i nadále pod nadvládou Germánů. Sice v roli podřízené, ale ve své domovině.

Keltové byli jistě méně vyspělí než Germáni, kteří se od Římanů lecčemu přiučili. Ostatně jejich král Marobud byl v Římě vychován a jako první začal stavět pevná germánská sídla. (V tomto období jsou velké mezery ve zpávách a dílech historiků, mnoho toho nevíme...)

Nejkrvavější bitva

Ve čtvrtém století se jako ohromná vlna přivalil do Evropy divoký národ Hunů vedený Attilou, zvaným Bič Boží. Byla to skutečná metla. Krutostí donutil podmaněné národy, tedy i Kvády a Markomany, k postavení společného vojska ke zničení Západořímské říše. V západní Evropě se pak odehrála bitva nejkrvavější ze všech krvavých. Vojska Kvádská a Markomanská tam padla a od těch dob již není žádná zmínka o těchto germánských kmenech. To do dnešních Čech již pomalu pronikaly slovanské kmeny, snad jako souputníci či vazalská armáda Attilových vojsk. Nalezly zde krajinu líbeznou a velmi málo obydlenou, a přesto plnou stop po býalých obyvatelích. Jistě zde noví příchozí nalezli i osady. A protože Češi byli holubiččí povahy, žádné otroky neměli, zajatce nezabíjeli, spíše naopak. Když totiž zajatci přijali místní zvyklosti a obyčeje, mohli žít volně a svobodně ve společenství Čechů.

Zatímní šetření DNA v české populaci ukazuje, že zhruba 40 procent obyvatel má slovanské kořeny. Překvapivě je málo genů německých, na druhou stranu hodně zaalpských - italských a francouzských (galských). To je určitě dobrý „mix“ a není se zač stydět.

(red)

(Závěr seriálu)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2100006
DnesDnes240
VčeraVčera898
Tento týdenTento týden240
Tento měsícTento měsíc21792

Partnerské weby