Národní přírodní rezervace Soos, vyhlášená v roce 1964, je rozlehlé území se soustavou rybníků, mokřadů, rašelinišť a slatinišť, ve kterém vyvěrá množství minerálních pramenů a vystupuje k povrchu čistý kysličník uhličitý. Tato „terra incognita“ (země neznámá) se

nachází asi šest kilometrů východně od Františkových Lázní a vlastní chráněné území dnes kopíruje Vonšovský potok na západě a potok Sázek na východě.

 Význačné mokřady

V minulosti bylo území Soosu využíváno k těžbě rašeliny na topení, minerální slatiny k lázeňským koupelím a křemeliny k výrobě žáruvzdorných cihel. Z minerálních vod se vyráběla koupelová sůl v místním solivaru. Příležitostně se zde těžilo dřevo či pásla domácí zvířata.

V polovině 20. století se hospodářské využívání Soosu téměř zastavilo a v již zmiňovaném roce 1964 byla na ploše 221 ha vyhlášena rezervace. Hodnota území neustále stoupá, také třeba zařazením do mezinárodního seznamu význačných mokřadů, do tzv. soustavy NATURA 2000.

Císařský pramen

V rezervaci jsou tři základní typy minerálních pramenů – hlubokého, středního a mělkého pásma tvoření, které se odlišují teplotou a obsahem minerálních látek. Minout se nedá pramen Císařský, jenž „reprezentuje“ jako jediný prameny hlubokého pásma (tvoří se v nitru žuly).

Z některých vývěrů se sykotem uni­ká plynný oxid uhličitý (tzv. mofety), jiné tvoří nepra­vé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyra­midy a sloupy.

Soos je také rájem vodních ptáků a obojživelníků, z rostlin zde rostou  tzv. halofity - slanomilné rostliny.

Vzácné druhy rostlin i zvířat

Místní půda je prosycena solemi z mi­nerálních pramenů, takže na části úze­mí nerostou skoro žádné rostliny, jinde jen takové, které toto prostředí snášejí. Rostou zde například bublinatka bledožlutá, hadí mord maloúborný, hrotnosemenka bílá, sivěnka přímořská, sítina Gerardova nebo kuřička solná a další. Nalezena zde byla i nová řasa Percursaria percursa.

Na území parku můžeme zahlédnout přes 73 druhů střevlíkovitých brouků, 296 druhů motýlů a 146 ptačích druhů. Ze vzácnějších například batolce duhového, otakárka fenyklového, perleťovce severního, ropuchu krátkonohou či blatnici skvrnitou. V rákosí se vyskytují různé druhy ptáků, jako jsou jeřáb popelavý, moták pochop, chřástal kropenatý nebo slavík modráček. To vše skýtá neskutečný zážitek, který je doslova pastvou pro oči a balzámem na duši.

Evropské unikáty

Prostě území Soosu je opravdu výjimečná přírodní lokalita, která vzrušuje přírodovědce již téměř dvě stě let. A samozřejmě nejen je, každého milovníka přírody, který sem zavítá. Návštěvník nemusí být odborník, a přesto může obdivovat spousty druhů rostlin, hmyzu, pestrou směs dřevin, ptáků i obojživelníků. Nacházejí se zde rostliny přežívající na jediném místě ve střední Evropě, celá řada ohrožených a chráněných druhů a pestrá mozaika rostlinných společenstev mokřadů. A když se vyvede počasí, ukáže návštěvníkům příroda neskutečnou paletu barev v nejjemnějších tónech a odstínech.

Text a foto: Ludmila Veselá

DODATEK

- Ve vstupním areálu Soosu najdete dvě samostatná muzea. Tak zvaný Dinosauří pavilon s velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely ještěrů v životní velikosti. Ve druhé budově je expozice dokumentující přírodu Soosu, doplněná přehledem chráněných území na Chebsku. Na ni navazuje v patře ptačí expozice s preparáty a velkoplošnými fotografiemi ptáků.

- Prohlédnout si můžete také malou oboru s daňky a stanici pro poraněné dravé ptáky, kde je pro veřejnost vyčleněna malá zoo.

- Začátek dvoukilometrové naučné stezky je asi 200 m od železniční zastávky Nový Drahov.

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2164915
DnesDnes79
VčeraVčera636
Tento týdenTento týden715
Tento měsícTento měsíc11091

Partnerské weby