V blízkosti městečka Città della Pieve v Itálii (provincie Perugia) učinili archeologové vloni v listopadu vzácný objev. Našli uzavřenou a nedotčenou, 2 400 let starou, etruskou hrobku. Pohřební komora obsahovala sarkofágy a nepřeberné množství různých artefaktů, které

poskytují fascinující pohled do tajemné civilizace, jež zmizela před dvěma tisíciletími.

Etruskové obývali západní část střední  Itálie, zhruba oblast dnešního Toskánska. Byli zdatní mořeplavci a obchodníci, pro Řeky se stali velkou konkurencí. Výrazně také ovlivnili sousední  italské národy, včetně Římanů, jimž zanechali i vědecké znalosti. Například v lékařství to byli vyhlášení odborníci, kdy jejich skalpely z velmi kvalitní ocele by mohli bez obav používat i dnešní chirurgové. Zrovna tak i jejich duté jehly na odsávání očního zákalu. A co teprve jejich kvalitní zubní protézy ze zlata a slonoviny? Též ve stavebnictví byli velmi schopní, Cloaca maxima, kanalizační tepna Říma, je jejich výtvorem.

Mnozí vědci tedy vyslovili otázku, zda Řím nezaložili právě Etruskové…

Co o tomto národu víme?

I když měli na Evropu velký vliv, jejich literatura a jazyk nepřežily. To, co víme o Etruscích, pochází z archeologických nálezů a ze spisů řeckých a římských autorů. Ale i pro ně byli Etruskové tajemným národem.

Všeobecně se vychází z předpokladu, že na počátku stálo prastaré původní obyvatelstvo Itálie, u kterého se zhruba do roku  1000 př. n. l. vyvinulo usedlé zemědělství. Tito lidé byli zároveň konfrontováni s vlivy okolních národů, z nichž nejvýznamněji je ovlivnili mykénštía féničtímořeplavci z východu a indoevropské italické kmeny ze severu. Za spolupůsobení těchto vlivů vznikla villanovská kultura. Později byl tento region cílem ne příliš početné migrační vlny tyrrhénského obyvatelstva z Malé Asie, které splynulo s domorodým, čímž vznikl etruský národ.

Podaří se vyluštit nápisy?

Na nálezu hrobky se podle zahraničních médií podílel rolník, narazil na ni, když na svém pozemku oral pole. Přivolaní archeologové byli překvapeni dokonale utěsněnými dvojitými dveřmi, které byly vyrobeny z těžkého kamene. Uvnitř objevili obdélníkový prostor se dvěma sarkofágy, čtyři mramorové  urny obsahující zpopelněné ostatky, poškozenou mramorovou hlavu mladého muže a mnoho artefaktů, včetně keramiky (votivní vázy a neporušené  keramické  nádoby).

Podle Clarity Natalini, archeoložky zodpovědné za vykopávky, je jeden ze sarkofágů vyroben z alabastrového mramoru a druhý je pokryt lakovanou sádrou. V mramorovém sarkofágu byla mužská kostra s dlouhým nápisem včetně názvu „Lars“, který může odkazovat na jedince uvnitř rakve. Se svým týmem se archeoložka bude snažit nápisy vyluštit.

Objev etruských sarkofágů s nápisy je podle vědců významný, protože může vrhnout více světla na tuto starověkou kulturu.

Stále záhadný jazyk

Jazykem Etrusků se učenci zabývají od 18. století. Až roku 1892 se jim do rukou dostal první delší etruský text – na kusu plátěného svitku použitého ve 2. nebo 1. století před naším letopočtem jako obal egyptské mumie. Říká se mu Záhřebská kniha(nachází se v tamním muzeu) a předpokládá se, že obsahuje náboženský text. O jiné „hovornější“ památce, kamenné stéle z Perugie, se zase badatelé domnívají, že jde o právní dokument. Přeložit tyto texty slovo od slova však nelze. Vědci znají význam jen asi stovky slov, navíc si u části z nich  nejsou stoprocentně jisti.

Obsah nově objevené hrobky byl přepraven do muzea v Città della Pieve, kde se bude pokračovat ve výzkumu. A s jeho výsledky má být veřejnost posléze seznámena. Sluší se dodat, že Città della Pieve se pyšní titulem „etruské město“.

Karel Kýr

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2099981
DnesDnes215
VčeraVčera898
Tento týdenTento týden215
Tento měsícTento měsíc21767

Partnerské weby