Podle některých historiků a nejstarší městské kroniky založili osadu Telč včetně zdejšího hradu templáři. Tak jako jinde na panství Rožmberků se i v Telči zjevovala jako předzvěst událostí významných pro rod

Bílá paní. Historický obraz měla pravděpodobně v paní Markétě, příslušnici hradecké větve Rožmberků, která i v Telči zavedla zvyk rozdávání kaše chudým. Obraz paní Markéty, telčské Bílé paní, najdeme v životní velikosti viset na telčském zámku, který právem patří k nejvzácnějším klenotům moravské renesanční architektury.

Čertovy legendární hřeby

Jen pár metrů odtud visí v zámecké zahradě na zdi obraz jezdce se zježenými vlasy a kopím, kterým bodá ve cvalu svého koně. Podle staré legendy dal nespravedlivě zazdít svou ženu. Jeho paní, ještě než vypustila duši, mu vlastnoručně ze svých vlasů upletla košili.

Ale zpět k telčské Bílé paní. Když v roce 1645 obsadili v souvislosti s ofenzivou proti císařské Vídni město Švédové, zjevila se telčská Bílá paní - jak praví legenda - v noci místnímu švédskému veliteli. Krutý Germán, jehož vojáci se vražděním nechvalně proslavili po celé Evropě, byl prý tak vyděšen, že hned druhý den dal městské chudině vystrojit bohatou hostinu. Nikde jinde drancující a rabující Švédové něco takového neudělali.

Na náměstí Zachariáše z Hradce, který patřil ve své době mezi nejvýznamnější české velmože (a spolutvůrce dnešní podoby Telče a jejího zámku, zcela po právu zahrnutého na seznam světového kulturního svědectví UNESCO), je do dlažby zaražen velký železný hřeb. Stará legenda praví, že je stejný jako ten, který poutník nalezne v tzv. Čertově kameni v Oslednicích. Třetí čertův hřeb se prý nalézá někde mezi Telčí a hradem Roštejn a ukazuje cestu k obrovskému ďáblovu pokladu.

Další stopu po pánu peklanajdeme v blízkém Staroměstském rybníku, kam měl ďábel ve vzteku hodit poslední balvan, jímž chtěl dostavět podle sázky uzavřené s hradním pánem z Hradce jeho novou pevnost, hrad Roštejn. Podle dohodnutých pravidel měl stihnout hrad dostavět do svítání, ale předčasně probuzený kohout zakokrhal, naštěstí pro duši hradního pána, o něco dříve.

Oslavu ukončil výbuch

Když se narodil příbuzným pánů z Hradce nový pokračovatel rodu, který dostal jméno Petr Vok (nikdo v té době nemohl tušit, že právě jím slavný rod vymře), rozhodlo se místní panstvo jeho příchod na svět přivítat jak se patří. Krom obvyklé hostiny připravili i velký ohňostroj, dělové salvy a mnoho dalších výbušných atrakcí. Nezbytnou potřebou se v jejich konání stal sud se střelným prachem, který uložili do radničního sklepa. Když během hostiny vyslal purkmistr do sklepa sluhu pro další sud vína, vzal si nešťastník s sebou louč, aby na to pořádně v té tmě viděl. Chtěla tomu náhoda, že sud s vínem stál vedle sudu se střelným prachem? Nešťastný sluha začal nabírat víno do džbánu, a aby měl volné ruce, položil si louč na vedlejší sud. Následovala obrovská exploze, při které do vzduchu vyletěla celá radnice i s hodujícím panstvem.

Petr Blahuš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202426
DnesDnes404
VčeraVčera540
Tento týdenTento týden2100
Tento měsícTento měsíc12176

Partnerské weby