Mezi pozoruhodné umělecké fenomény patří například uherská secese. Jelikož kdysi pod správu svatoštěpánské koruny náleželo i území nynějšího Slovenska, tím pádem tento podmanivý styl zkrášlil jeho současnou metropoli – Bratislavu. K nejvýznamnějším představitelům uherské secesní vlny se

řadí architekt Ödön (Edmund) Lechner.

Narodila se světice v Bratislavě?

Lehce se ztrácím uprostřed pravoúhlé sítě obytné zástavby situované východně od historického jádra Bratislavy. Netrpělivě hledám Bezručovu ulici. Pak se monotónní bloky rozestoupí a já nevěřícně hledím do napůl otevřeného prostranství, jemuž vévodí roztodivný objekt. Připomíná nesmírně originální bleděmodrý dort zhotovený rukama cukráře obdařeného mimořádnou dávkou fantazie. Je to kostel svaté Alžběty Uherské. Bratislavané ho familiérně nazývají „Modrý kostol“.

Patronka chrámu se shodou okolností měla narodit snad právě v Bratislavě, a to před zhruba osmi stovkami let. Obecně platí za ochránkyni chudých, sirotků, vdov, žebráků či nemocných. Některé prvky budovy, především branka v plotě u vstupního koridoru k faře, působí naprosto extravagantně. Jiné zase prozrazují inspiraci románským dědictvím středověku. Do ryze secesní sféry spadají typické rostlinné ornamenty. Avšak oproti mnoha ostatním dílům zde jsou jemně odsunuty do pozadí.

Harmonie Slunce a nebe

Trochu mě trápí obava, zda budu moci spatřit i vnitřní prostory chrámu. Rozvrh denních bohoslužeb není zrovna příznivý. Naštěstí jsem mohl poznat atmosféru tichého kostela, kde s nezměněnou intenzitou úhledných tvarů pokračuje symfonie dominantního blankytu citlivě navrženého mobiliáře.

Sousední církevní areál tvoří vnější předsunutou součást bývalého komplexu katolického gymnázia. Ten jej ze severní strany takřka uzavírá. I oko laika bezpečně rozpozná, že oba objekty patří k sobě. Odděluje je pouze úzká vozovka a pás hřišť, odkud se rozléhá křik studentů, poněvadž členitá gymnaziální budova stále slouží svému původnímu účelu. Zároveň svým architektonickým provedením nese spoustu shodných rysů s Modrým kostelem. Byť její fasáda oproti kostelíku září tóny okru, i díky bravurně zvolenému kontrastu spolu směřují k harmonickému celku Slunce a nebe.

Každopádně gymnázium se též pyšní autorským podpisem Ödöna Lechnera. Navíc Modrý kostel původně plnil funkci školní kaple. A teprve čas dřívější doplněk proměnil na současný středobod.

Text a foto: Jakub Hloušek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202585
DnesDnes563
VčeraVčera540
Tento týdenTento týden2259
Tento měsícTento měsíc12335

Partnerské weby