2843fascinujici 2V dnešní době stále žasneme nad tím, jak předchozí doba starověku značně zastínila pozdější středověkou tmářskou dobu. Třeba starověký Egypt měl vysoce organizovaný a velice respektovaný systém zdravotnictví, v němž role lékařů, kněží a kněžek splývala. V nemoci těla a

duše byla totiž spatřována jednota, takže onemocnění jedné části těla vždy nějakým způsobem ovlivňovalo také část druhou. Většina tehdejších lékařů spolupracovala s bohyněmi, jimž připisovala uzdravující moc a kombinovala tak praktické léčebné techniky s duchovními silami.

Kněžky využívaly astrologii

Lékařství patřilo ve starém Egyptě k jednomu z nejkultivovanějších odvětví a ve srovnání s okolními kulturami se dalo přiřadit k nejproduktivnějšímu. Lékaři se pak kromě běžné lékařské praxe věnovali též mumifikování mrtvých a rituálním obřadům. Ženy převážně obstarávaly porodní záležitosti, přičemž ke stanovení dne porodu a jeho průběhu využívaly astrologie.

Egypt byl tehdy znám svými léčebnými chrámy a lidé tam přicházeli zdaleka, aby se uzdravili. V celém tamějším království vznikalo množství posvátných míst - mezi nejznámější lze zařadit zejména chrámy bohyně Eset, kde údajně dokázali nejen uzdravovat, ale též činit zázraky. Uměli prý navrátit zrak nebo třeba úspěšné léčit ochrnuté končetiny. Mezi další významná místa patřila města Héliopolis a Sais, v nichž později vznikaly školy medicíny. V Sais se dokonce specializovali na gynekologii a porodnictví.

Léčbu doplňovaly i modlitby

V síni svitků v Héliopolisu se našlo mnoho zápisů i tabulek svědčících o skvělé lékařské praxi v tomto městě. Seznam chorob a prostředků, jež se používaly, patřil ke zdrojům, odkud kněžky-léčitelky mohly čerpat odborné informace. S podáváním léčiv byly zároveň odříkávány modlitby se zaklínacími formulemi. Egyptské chrámy představovaly vysoce organizovaná místa, v nichž se lékařská činnost rozdělovala podle specializace. O tom, jak rozsáhlého rozvoje a odbornosti egyptské lékařství dosáhlo, se též zmiňuje řecký historik Hérodotos: „Celá země je plná lékařů. Jedni se zaměřují na léčení očních chorob či zubů, jiní zase na onemocnění týkající se žaludku, někteří se zabývají skrytými chorobami...“

Měly královny povinnou zdravovědu?

Egypťané měli přesné popisy, podle nichž se rozpoznávalo, zda je žena plodná či nikoli. Používali už také jak mechanickou antikoncepci, k níž využívali střev zvířat, tak i primitivní předchůdce synteticky připravovaných hormonálních tablet. Například na podporu početí se doporučovalo inhalovat vůni ze směsi kadidla, čerstvých šťavnatých datlí a sladkého piva.

Kněžky-léčitelky rovněž zodpovídaly za pěstování léčivých rostlin na speciálních zahradách a dohlížely na přípravu léků. Nejstarší dochovaná kresba lékařky pochází z doby přibližně tři tisíce let před naším letopočtem a zobrazuje bohyni Eset - dárkyni života, zdraví a ochránkyni matek, jak léčí chlapečka s ochrnutou nohou. O ženách-lékařkách se nalezly záznamy z období vlády královny Neferirika-ra, tedy v době kolem roku 2730 př. n. l. Dynastie egyptských královen, která započala přibližně kolem čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem, také značně pozvedla a podporovala lékařskou vědu a její praxi. Navíc královny samy se téměř vždy aktivně zabývaly zdravovědou a některé z nich dokonce prosluly jako zručné lékařky.

Pavel Kovář

Foto: Pixabay

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2038523
DnesDnes292
VčeraVčera870
Tento týdenTento týden2108
Tento měsícTento měsíc12876

Partnerské weby