Zcela zvláštní sortou mezi nadpřirozenými bytostmi a zjeveními jsou duchové hor - patroni nějakého pohoří. V jejich existenci věřily po stovky let desítky generací našich předků a mnoho lidí v ně věří i dnes. Málokdo ale ví, že kromě známého Krakonoše mají svého patrona

i Brdy. Je jím Fabián, a jako jediný z plejády nadpřirozených strážců hor to byl původně člověk.

Fabián, někdy také zvaný Babí Jan, je jakási ryze česká obdoba horského ducha Rýbrcoula z národnostně smíšených Krkonoš. Podle prastaré legendy byl původně člověkem, zemanem na malé tvrzi pod Brdy. Za jeho proměnu může žena. Zamiloval se do prosté dívky a oženil se s ní. To ale jeho bývalá milenka, obávaná lesní čarodějnice, nepřenesla přes srdce a (ne)milovaného zemana jedné bouřlivé noci zaklela do podoby lesního přízraku. Spolu s ním tehdy zmizela i jeho tvrz. Od té doby nemá Fabián klidu a musí se stále toulat po Brdech v okolí svého bývalého panství.

 I když se dnešní doba poněkud racionalizovala, přesto se Fabián zjevuje poutníkům i houbařům jako tlustý vousatý mužík v myslivecké kamizole i dnes. Jindy má podle pověsti na sobě naopak oděv z kůry a stromových šišek. Svůj příchod ohlašuje táhlým houkáním i podivnými skřeky, jimiž děsí obyvatele podhorských osad i turisty. Jen zcela výjimečně lidem škodí, spíše jim jako Krakonoš pomáhá a trestá jen ty zlé, kteří si to zaslouží. Špatně třeba dopadnou ti, kteří by Fabiánovi na jeho smutné houkání, z legrace odpovídali nebo by v lesích jeho bývalého panství nahlas vyslovovali jeho jméno. I v tom se přízrak Fabiána podobá vládci našich nejvyšších hor. (Kdo by se chtěl podívat, jak si lidé pod Brdy kdysi představovali svého patrona, může se stavit v okresním muzeu v Příbrami, které vlastní největší sbírku Fabiánových sošek.)

Brdský Olymp

Nejčastěji se Fabián vyskytuje v okolí hory Baba, kde je po něm pojmenovaná skála - Fabiánova postel. Zde prý duch nejčastěji odpočívá. Oblíbených míst má ale více, a to hlavně na blízké legendární hoře Plešivec, přezdívané Brdský Olymp. Jen pár kroků od zbytků akropole bývalého keltského oppida najdeme Fabiánovu zahrádku, kde duch podobně jako Krakonoš v Krkonoších pěstuje vzácné byliny, kterými pak léčí horaly.

Z místa na hraně skal je jeden z nejkrásnějších výhledů ve středních Čechách.

Nejvyšší bod Brd s názvem Tok dosahuje výšky „jen“ 865 metrů, ale táhne se coby pozůstatek původního středověkého pralesa přes celé střední a jižní Čechy až do podhůří Šumavy, se kterou má dost podobně zachovalou i skladbu přírody.

Ostatní hory mají také své ochránce

Fabián ovšem není spolu s Krakonošem naším jediným horským duchem. Své ochránce mají i Orlické hory nebo naše nejsevernější pohoří - Jizerské hory. A tak v nich můžeme narazit na Orlička, příbuznou Krakonoše Kačenku nebo dobrého ducha Rampušáka (ten se Krakonošovi, se kterým má být rodinně spřízněn, také trochu podobá). Duchu Jizerek se říká Muhu a má spíše podobu mlžného přízraku vznášejícího se nad zdejšími temnými a bezednými močály.

Petr Blahuš

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2101282
DnesDnes524
VčeraVčera992
Tento týdenTento týden1516
Tento měsícTento měsíc23068

Partnerské weby