Pipi Dlouhou Punčochu (někdy se překládalo také jako Pipi Punčochatá) milují a obdivují děti na celém světě. Vždyť co může být krásnějšího, než žít si po svém a provozovat bláznivé kousky, aniž by nám to rodiče zakazovali? Uzvednout koně? Pro Pipi hračka. Oblékat se jak se mi zlíbí? Pro Pipi

samozřejmost.

Astrid Lindgren zemřela 28. ledna 2002 v požehnaném věku pětadevadesáti let. Její dlouhý život byl možná odměnou za to, že se svými knížkami dokázala vcítit do dětské duše a že ji obohatila. Ani dospělí čtenáři nepřišli zkrátka, psala romány, povídky, divadelní hry, scénáře, a dokonce ji neminula ani básnická múza.

Narodila se 14. listopadu roku 1907 ve švédské vesnici Vimmerby jako druhé dítě po bratrovi Gunnarovi. Později do rodiny přibyly ještě dvě dívky.

Protože Astrid projevovala nadání pro žurnalistiku, začala pracovat v místních novinách. A to již v pouhých šestnácti letech. Nezkušenou dívku však svedl ženatý kolega, přivedl ji do jiného stavu a ona hrdě odešla z domova. Rodiče zřejmě s jejím těhotenstvím nesouhlasili, a tak se Astrid chtěla postavit na vlastní nohy a dokázat, že vše zvládne sama bez jejich pomoci a bez manžela. Což nebylo v polovině 30. let minulého století zřejmě vůbec jednoduché. V prosinci roku 1926 porodila syna Larse, kterého svěřila pěstounům a začala ve Stockholmu pracovat jako sekretářka.

Pomperipossa - „pomsta“ za daně

V roce 1931 se provdala za Sture Lindgrena a rodina byla kompletní (Lars se mohl k mamince vrátit ) a navíc v roce 1934 obohacena o dalšího člena – dceru Karin. A právě té Astrid Lindgren vyprávěla před spaním příběhy o Pipi Dlouhé Punčoše. Dcerce se zřejmě líbily, což matku inspirovalo k vydání knížky, která rychle získala mezinárodní věhlas. Stalo se tak v roce 1945, o dvě léta později vyšly její slavné Děti z Bullerbynu. Následovala Ronja dcera loupežníka a mnoho a mnoho dalších. Dětští čtenáři byli okouzleni a dospělí nadšeni. Proto neváhali udělit slavné švédské spisovatelce řadu mezinárodních ocenění, z nichž nejvýznamnější byla Cena Hanse Christiana Andersena v roce 1958.

Ve Švédsku, které je známo tím, že bohatí odvádějí vysoké daně, to v případě Astrid Lindgren přehnali. V roce 1976 jí totiž vyměřili jako daňovou povinnost 102 % příjmů. Astrid se oprávněně rozhořčila a napsala povídku Pomperipossa ve světě peněz. A protože byla velkou morální autoritou, tak se začalo o švédských daních hovořit a politici problémem konečně zabývat.

Po smrti slavné švédské autorky zavedla švédská vláda Cenu Astrid Lindgren pro spisovatele dětské literatury. Kdo ji získal, ten byl uznán jejím důstojným nástupcem.

LENKA STRÁNSKÁ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1917270
DnesDnes878
VčeraVčera850
Tento týdenTento týden3479
Tento měsícTento měsíc13610

Partnerské weby