Arkona je mys na německém ostrově Rujána se dvěma majáky a vojenskými bunkry a také synonymum pro odvrácenou stranu křesťanství. Přesně před 850 lety bylo totiž vyplundrováno chrámové město a slovanské obyvatelstvo

zdecimováno. Byla tak zničena poslední výspa slovanského náboženství.

Mys Arkona nese svůj název podle chrámu slovanského boha Svantovíta a přilehlého chrámového města. Až do roku 1168 fungovala Arkona jako mocenské a náboženské centrum polabského kmene Ránů.

Chrám byl významnou věštírnou

Svantovítův chrám byl postaven na přelomu 8. a 9. století a později se okolo něj rozrostlo i město. Největšího rozkvětu se však chrám spolu se slovanským kmenem Ránů dočkal v 11. a 12. století, kdy sem plynulo bohatství od poražených nepřátel. Chrám byl ale také významnou věštírnou, kde se řešily i důležité politické otázky. Také proto byla svatyně střežena družinou o síle tří set jezdců a vstoupit do ní směl pouze kněz, který musel mít zadržený dech. V důsledku svého vlivu se Arkona stala nejdůležitějším centrem slovanského náboženství.

Chrám byl dřevěný, obehnaný plotem, zvenčí i zevnitř bohatě zdobený malbami a řezbami. Ve středu stála socha boha Svantovíta, která svou výškou převyšovala postavu dospělého člověka a směl k ní přistoupit pouze nejvyšší kněz.

Socha Svantovíta skončila v ohni

Osud Arkony, Svantovíta a tím i celého organizovaného náboženství starých Slovanů, se začal naplňovat 19. května 1168, kdy křesťanská vojska pod vedením biskupa Absalona a dánského krále Valdemara I. připlula ke břehům Rujány. Jejich první útok směřoval přímo na náboženské centrum Arkonu. Ta útoky odrážela téměř měsíc, ovšem definitivní zkáze nezabránila.

K pokoření hrdé Arkony došlo někdy mezi 12. a 15. červnem 1168. Chrám byl zničen a socha Svantovíta vyvrácena. Tu pak dal biskup Absalon s králem Valdemarem I. uvázat na provaz a nechal ji vláčet uprostřed vojska před očima Slovanů. Rozřezanou na kousky ji vojáci hodili do ohně, chrám vyloupili a veškeré bohatství poté přiřkli dánské církvi.

Biskup Absalon se pak snažil vymýtit všechny stopy slovanského kultu a téměř ihned započal s masivní christianizací Arkony, místní obyvatelé byli donuceni k přijetí křtu. Na místě a v okolí chrámu vyrostlo dvanáct kostelů. Veškeré zmínky o tom, co bylo před křesťanstvím, musely zmizet. Tento fakt měl za následek, že máme z této doby mizivě málo dochovaných pramenů.

Zbytky svatyně se později zřítily do moře, což znemožnilo podrobné archeologické zkoumání. Stopy vnitřního opevnění hradiště nalezl v roce 1921 Carl Schuchhardt.

Jaroslav Svoboda

Foto: archiv a Petr Blahuš

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1972721
DnesDnes203
VčeraVčera871
Tento týdenTento týden1074
Tento měsícTento měsíc18326

Partnerské weby