„V knize Jih proti severu jsem četla o tom, že otec hlavní hrdinky Scarlett odejel z Irska v době, kdy tam vypukl hladomor. Co bylo příčinou takové katastrofy? Byla to opravdu jen neúroda brambor?“

Alena S., Děčínsko

 

Irové byli porobení „sousedi“ Anglie, a proto i v polovině 19. století neměli na růžích ustláno. Angličané je považovali za necivilizovaný národ „pojídačů brambor“, neboť právě brambory tvořily podstatný základ jídelníčku obyvatel Irska. V roce 1845 však nastala pro Iry opravdová katastrofa. Brambory začínaly hnít a nikdo nevěděl proč. Plíseň se šířila obrovskou rychlostí, a aby toho nebylo málo, nastala tuhá zima s množstvím sněhu. Dnes už víme, že tato plodina se začala kazit v důsledku tzv. bramborové plísně, která se rozšířila vzduchem z Mexika. Na následky hladomoru zemřelo okolo milionu Irů. O své „spoluobčany“ se však Anglie, která byla nejbohatší zemí Evropy, postarat nehodlala. Dokonce ani ve formě potravinové pomoci. Zkrátka, se naplnil význam rčení, že sytý hladovému nevěří. V roce 1847 bramborová krize kulminovala. Mnoha zbědovaným chudákům nezbývalo nic jiného než emigrace. Irové na plně obsazených a často chatrných lodích přistávali na severoamerickém kontinentu nebo v Austrálii. Mnozí z nich byli tak zesláblí a vyhladovělí, že strastiplnou cestu nepřežili.

Dnes má v důsledku bramborové krize plných 40 milionů Američanů irský původ. Mnozí potomci zoufalých přistěhovalců to dotáhlo daleko. Například dynastie Kennedyů nebo Henryho Forda.

(les)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2234424
DnesDnes238
VčeraVčera671
Tento týdenTento týden2932
Tento měsícTento měsíc10489

Partnerské weby