Geniální hudební skladatel Ludwig van Beethoven se v mládí těšil pevnému zdraví. První závažnější zdravotní potíže se u něho objevily ve 27 letech, kdy se jednalo o pozvolné zhoršování sluchu. Později se dostavilo syčení v

obou uších, které zakrátko přešlo v trvalou ztrátu sluchu. Někteří lékaři se později pokusili vypátrat příčinu Beethovenovy hluchoty. Jedni tehdy dospěli k názoru, že její počátky se datují již do roku 1796 po nachlazení. Jiní zase usoudili, že vznikla následkem neštovic, které Beethovenovi zjizvily obličej. Beethoven sám považoval ztrátu sluchu za důsledek vnitřní choroby. Ohluchnutí však v žádném případě nijak nezlomilo Beethovenův hudební talent ani jeho tvorbu. V posledních měsících života byl u něj (roku 1827) zjištěn pokročilý zánět plic, vysoká horečka, bolesti v břiše, vykašlávání krve a těžké dýchání. V noci silně zvracel a přepadával jej pocit úzkosti i strachu. V dutině břišní se mu neustále tvořila nežádoucí tekutina a dostavovalo se těžké nechutenství. Podle tehdejších lékařů se jednalo o pokročilé onemocnění jater, kterým Beethoven trpěl již několik let.

V posledních dnech života světový skladatel neustále pospával, trápily jej bolesti v krku, chrapot, až úplná ztráta hlasu. V neděli 25. března 1827 pozbyl Beethoven vědomí. Následující pondělí mezi pátou a šestou hodinou odpolední zuřila nad Vídní prudká sněhová bouře. Při zaburácení větru se náhle hudební skladatel vzepjal, zahrozil směrem k obloze a vzápětí zemřel.

(kov)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2014409
DnesDnes298
VčeraVčera586
Tento týdenTento týden4489
Tento měsícTento měsíc10734

Partnerské weby