Jméno nebylo člověku dáváno nahodile, ale od počátku lidstva znamenalo titul, funkci, nebo určovalo jeho nositeli životní cestu. Jméno mělo nově narozeného člověka chránit a dodávat mu sílu. Jména prvních křesťanských svatých se

dávala narozeným dětem při křtu, dotyčný světec nebo světice se stali pro nového člověka patronem (ochráncem), vzorem a příkladem ve víře.
V současné době už málokdo spojuje jméno svého dítěte se jménem a životem křesťanského světce, přesto je zajímavé vědět, jak jednotlivá jména vznikla, co znamenají a vyjadřují, a kteří světci byli jejich nositeli. Pojďme se podívat na některé z nich:

Aleš, vyznavač (svátek 13. 4./17. 7.) - řecky: alexein = chránit, bránit někoho. Sv. Aleš (Alexius) byl synem bohatého římského patricije. Utekl z domu, když ho chtěli proti jeho vůli oženit. Pobýval v Edesse v Sýrii, kde ho začali lidé ctít jako světce.
Zestárlý a sešlý se po mnoha letech vrátil domů, kde bydlel nepoznán 17 let v malé komůrce pod schody, v domě svých rodičů. Pracoval jako sluha. Když byl na smrtelném loži, přišel se s ním rozloučit i papež sv. Zosim. Těsně před smrtí zanechal dopis, ve kterém napsal, kdo je. Zemřel 17. 7. 417.

Sv. Alexandr, patriarcha a biskup (27. 2./26. 2.) - řecky: Alexó andrós = ochránce mužů. U starověkých národů splývalo slovo muž se slovem člověk, proto se vykládá jako ochránce lidí. Sv. Alexandr se narodil roku 250, zemřel 18. 4. 326/8 v Alexandrii v Egyptě. Měl velké porozumění pro ty, kteří působili těžkosti, a zastal se mladého Aria a dal ho vysvětit na kněze. V roce 313 se stal alexandrijským patriarchou, ale o tuto hodnost měl zájem i Arius a velice těžce nesl svou prohru. Později, když Arius začal šířit svoje bludy, snažil se s ním patriarcha dohodnout, nakonec musel tvrdě zasáhnout. V roce 320 svolal synodu, které se zúčastnilo 100 biskupů Egypta a Libye, kde byly Ariovy bludy odsouzeny. S podporou papeže Silvestra I. a císaře Konstantina I. Velikého vyvolal roku 325 svolání koncilu do Niceje, kde bylo obhájeno vyznání víry (Credo – Krédo).
Z dějin je známý panovník Alexandr Veliký (356 – 323 př. Kr.). Jeho vychovatelem byl řecký filozof Aristoteles. Po smrti otce Filipa Makedonského rozšířil hranice své říše do Persie. Byl velice schopným válečníkem. Ptolemaios podle něho pojmenoval nově založené město v Egyptě „Alexandrie“. Jeho manželkou byla sogdianská princezna.

Sv. Alexandr Jaroslavič Něvský, kníže (30. 8.) - se narodil 30. 5. 1220 v Pereslavli Zalesském, zemřel 14. 11. 1263 v Novgorodu. Otec byl kníže Jaroslav, matka Feodosije.
V bitvě na řece Něvě zvítězil 15. 7. 1240 nad Švédy a 5. 4. 1242 porazil vojsko Řádu německých rytířů. V roce 1247 mu nabídl papež Inocenc IV. pomoc v boji proti Tatarům. To Alexandr odmítl, protože v tom viděl podřízení ruské pravoslavné církve římskému biskupovi. Po smrti byl pohřben v Rožděstvenském kostele (Rožděstvo Bohorodice) ve Vladimiru nad Kljazmou. Roku 1547 byl pravoslavnou církví prohlášen za svatého jako ochránce pravoslaví.

Sv. Alexandr Něvský byl v roce 1721 prohlášen za spolupatrona Petrohradu a Ruského impéria spolu se sv. apoštoly Petrem a Pavlem. Car Petr I. Veliký dal v Petrohradu na místě Něvské bitvy postavit Alexandroněvský klášter (lavra), který zasvětil sv. Alexandrovi. Do něho dal přenést jeho ostatky. Do roku 1724 byl Alexandr znázorňován jako mnich. To car Petr I. zakázal a nařídil ho zobrazovat jako cara a vojevůdce.

Alexandra, mučednice (21. 4.) - se narodila 21. 4. 303. Byla manželkou císaře Diocletiana. U císaře se přimlouvala za sv. Jiřího, který ji učil o víře. Nechala se pokřtít a byla uvězněna, císař ji nechal zemřít hladem. Bývá zobrazována se sv. Jiřím jako klečící dívka, je také symbolem ohrožené víry nebo církve. Z toho vznikly legendy o rytíři, který vysvobozuje princeznu před drakem.

(luv)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2204353
DnesDnes78
VčeraVčera565
Tento týdenTento týden78
Tento měsícTento měsíc14103

Partnerské weby