Anna Svídnická byla dcerou slezského svídnického knížete Jindřicha a uherské princezny Kateřiny. Kníže Jindřich zemřel, když byly Anně čtyři roky a pak byla vychovávána na uherském královském dvoře v Budíně. Anna byla neteří uherského krále

Ludvíka I.

V květnu roku 1353 se konala svatba krále Karla IV. s mladičkou, teprve čtrnáctiletou, Annou. Byl to důležitý dynastický sňatek, neboť Karel posílil svou pozici ve Slezsku, které bylo připojeno k českým zemím, a pak si také zajistil přízeň mocného uherského krále Ludvíka I. V červenci téhož roku byla ve svatovítském chrámu Anna korunována na českou královnu a v únoru roku 1354 v Cáchách na římskou královnu.

Budoucí císař obelstil papeže

Na podzim roku 1354 se vydal z Prahy do Říma velkolepý korunovační průvod čítající na čtyři tisíce šlechticů, rytířů a dvořanů. Na hradech, ve městech i vesnicích budoucímu císařskému páru vzdávali hold a provolávali slávu šlechtici, měšťané i poddaní. Šlechtici si považovali za velkou čest, když právě na jejich hradě Karel s Annou přenocovali. V říjnu dojeli do Itálie.

V Miláně byl v lednu roku 1355 Karel korunován na lombardského krále. Začátkem dubna stanul korunovační průvod před branami Říma. Papež si však vymínil, že Karel v Římě nezůstane déle než dvacet čtyři hodiny. Karel však tuto podmínku dokázal vyřešit lišácky po svém. Poněvadž se velmi zajímal o římské památky, vstoupil nejdříve do Říma v přestrojení za poutníka a vše si prohlédl. Dne 5. dubna roku 1355 na Boží hod velikonoční proběhla oficiální korunovační slavnost. Papež Inocenc VI. korunoval Karla na římského císaře a Annu na římskou císařovnu. Karel se stal císařem Svaté říše římské a ve středověkých zvyklostech byl nyní světským pánem světa. Žádnou vyšší hodnost už dosáhnout nemohl.

Skvosty na Karlštejně

Ze své korunovační jízdy se císař Karel vrátil do Prahy v srpnu roku 1355. Byl zde slavnostně uvítán, vždyť byl prvním římským císařem v dějinách Svaté říše římské, který si za své sídlo zvolil Prahu.

V březnu roku 1357 byl dostavěn hrad Karlštejn. Stal se soukromou císařovou rezidencí a rovněž schránkou korunovačních klenotů říšských i českých, dále pak místem korunního archivu a Karlovy sbírky ostatků svatých. Ke skvostům umělecké výzdoby patří cyklus obrazů světců v kapli sv. Kříže od mistra Theodorika, který patřil k nejvýznamnějším umělcům Karlovy doby. Je to jedna z největších dochovaných gotických galerií na světě.

Smrt při porodu

Obě předchozí manželky císaře Karla byly velmi krásné, ale Anna Svídnická byla považována za nejkrásnější ženu v Evropě.

V roce 1358 se císařskému páru narodila dcera Alžběta a v roce 1361 pak syn Václav, pozdější český král Václav IV. Císař Karel byl velmi šťasten, že se mu konečně narodil dědic české koruny. Císaři bylo v té době již 45 let, a to byl podle středověkého pohledu už pokročilý věk (o mládí se tehdy hovořilo do pětadvaceti let).

Ale vraťme se k nejkrásnější ženě Evropy císařovně Anně. I ona zemřela při porodu spolu s dítětem v červenci roku 1362, a to velmi mladá. Bylo jí pouhých 23 let. Císař Karel IV. však opět nezůstal vdovcem dlouho, za necelý rok se znovu oženil se svou poslední, v pořadí již čtvrtou, ženou Eliškou Pomořanskou.

Jiří Glet

Foto: archiv a Pixabay

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2038499
DnesDnes268
VčeraVčera870
Tento týdenTento týden2084
Tento měsícTento měsíc12852

Partnerské weby