Víme, že prvorepubliková herecká hvězda Lída Baarová strávila po válce několik měsíců ve vyšetřovací vazbě na Pankráci pro podezření z kolaborace. V době velice vypjaté a nabité emocemi se obávala, zda neskončí na šibenici. Ve svých vzpomínkách uvádí, že jí jednou

tamější bachař přinesl knížku Broučci. Dojatě mu děkovala a on jí odvětil, že tuto knížku půjčuje všem, kteří mají být popraveni. Pokud se tato historka zakládá na pravdě, pak nás napadne, že příběh svatojánských mušek mohl být to poslední čtení všech, kteří se v pankráckých celách smrti chystali na onen svět.

Objeven český „Anderssen“

Půvabná knížka po celé generace zaujímala přední místo v dětských knihovničkách. A přitom stačilo zcela málo, aby její vydání prošlo bez povšimnutí. V roce 1876 vyšla totiž poprvé, ale bez uvedení jména autora a bez ilustrací. Teprve po sedmnácti letech ji „znovuobjevil“ novinář Gustav Jaroš, kterého velmi dojala. Ve svém hodnocení došel tak daleko, že Jana Karafiáta označil za „českého Anderssena“. Co je na Broučcích tak půvabného? Se svojí lucerničkou svítí lidem na cestu, citlivým způsobem seznamují děti se smrtí (vzpomeňme si na sedmikrásky, které zdobí hroby svatojánských mušek) a kniha je prodchnuta hlubokým mysticismem.

Není divu, neboť Jan Karafiát byl evangelickým farářem. Právě poslední lednový den uplynulo devadesát let od jeho smrti.

Misijní práce ho neoslovila

Narodil se 4. ledna roku 1846 v Jimramově jako nejstarší z deseti sourozenců v poměrně zámožné rodině. Gymnázium začal studoval v Litomyšli a školu dokončil na evangelickém gymnáziu v německém Güterslohu. Tedy v prostředí, ve kterém měla hlavní slovo církev evangelická. Pak pokračoval ve studiu teologie na evangelické fakultě v několika městech – v Berlíně, v Bonnu a ve Vídni. Misijní práce, o které si zpočátku myslel, že bude hlavní náplní jeho života, ho zklamala. Londýnské misijní bratrstvo, které ho vzalo pod ochranná křídla, mu tehdy dalo nadmíru zodpovědný úkol - napsat knihu o Janu Husovi. S dílem byl hotov v roce 1871. Poté studoval ve skotském Edinburghu jako host Skotské svobodné reformované církve. Posléze pak plných dvacet let, až do roku 1895, působil ve Hrubé Lhotě.

Kniha plná lásky a životní moudrosti

Vraťme se však k jeho slavným Broučkům. S trochou nadsázky by se dalo říci, že prostřednictvím této knihy jakoby Jan Karafiát nabádal malé čtenáře, jak mají žít podle božích přikázání. Je v ní mnoho životní moudrosti a nesobecké rodičovské lásky.

Přátelství s dámou z vyšších kruhů

Nad životem Jana Karafiáta visí několik otazníků. Proč se nikdy neoženil a zůstal „starým mládencem“, jak se tenkrát říkávalo? Prý v jeho životě hrála významnou roli jakási slečna Hermínka. Ke svatbě však nikdy nedošlo. Ví se, že se ve Skotsku seznámil s jistou Joan Denistoun Buchanan of Auchentorley, bohatou šlechtičnou, která byla o 27 let starší. Čím zaujal dámu z vyšších kruhů sice vzdělaný, ale společensky bezvýznamný, absolvent teologie? Prý mu poskytovala materiální pomoc. Tušila, že „sponzoruje“ budoucího autora proslulé dětské knížky?

Zklamala ho církev?

Jan Karafiát vystřídal za svůj život nejen mnoho působišť, ale také profesí. Byl rovněž pedagogem, vychovatelem. Po odchodu do Prahy se věnoval biblistice a duchovní publicistice. V roce 1896 – 1905 dokonce redigoval Reformované listy a publikoval v nich. Proč však až do konce života na žádný sbor nenastoupil a zůstal reformovaným farářem mimo službu, to věděl jen on sám a jeho nejbližší. Bylo v tom zklamání z církve jako instituce?

LENKA STRÁNSKÁ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2071785
DnesDnes947
VčeraVčera982
Tento týdenTento týden4233
Tento měsícTento měsíc18821

Partnerské weby