Jméno nebylo člověku dáváno nahodile, ale od počátku lidstva znamenalo titul, funkci nebo určovalo jeho nositeli životní cestu. Jméno mělo nově narozeného člověka chránit a dodávat mu sílu. Jména prvních křesťanských svatých se dávala narozeným dětem při křtu, dotyčný

světec nebo světice se stali pro nového člověka patronem (ochráncem), vzorem a příkladem ve víře.
V současné době už málokdo spojuje jméno svého dítěte se jménem a životem křesťanského světce, přesto je zajímavé vědět, jak jednotlivá jména vznikla, co znamenají a vyjadřují, a kteří světci byli jejich nositeli. Pojďme se podívat na některé z nich:

Ct. Anna Bohuslava Tomanová, vyznavačka – se narodila 8. 11. 1907 v Pastvinách u Klášterce nad Orlicí, zemřela 29. 3. 1957 v Dubenci u Dvora Králové. Ve čtyřech letech utrpěla vážný úraz při požáru domu, což způsobilo její postupné ochrnutí. Do konce života byla upoutaná na lůžko.
+ Nechodila do školy a nenaučila se ani číst a psát. Od dětství prožívala své utrpení jako oběť. Její bratr byl knězem a Anička nabídla Bohu, že na sebe vezme jeho nemoci. Při jeho primici v roce 1944 dostala stigmata, která jí způsobovala velké bolesti. Měla rány na rukou, nohou a v boku, ale též na hlavě, jako po trnové koruně, a na zádech jako po bičování. Utrpení nabídla Kristu v Nejsvětější Svátosti, svému „Bílému Králi“, jak ho nazývala. Brala na sebe nemoci druhých lidí, a to ještě zvětšovalo její utrpení.
+ Klášterecký farář P. Halík uvedl, že Anička bolestně nesla hříchy smyslnosti a smilstva v českém národě. V roce 1953 vyšetřoval z pověření biskupa Mořice Píchy její případ generální vikář královéhradecké diecéze. Anna mu řekla: „Obětuji své utrpení za čisté, svaté kněžství a celý český národ, a potom za to, aby v neděli nehučely továrny, aby lidé místo kombajnů a traktorů v neděli měli v rukou sv. růženec a aby našim dětem nebylo bráno náboženství.
+ Stala se členkou III. řádu sv. Dominika a přijala jméno Bohuslava, aby mohla oslavovat Boha. Zpovědníkem Aničky byl spisovatel a vyšehradský kanovník P. Antonín Stříž. Kněží ji tajně, ale často, navštěvovali. I když přišli v utajení, pokaždé poznala, že jde o kněze. V utajení za ní přijel také českobudějovický biskup Hlouch. Anička ho oslovila „Vaše Excelence“ a přitom jej viděla poprvé. Vždycky také poznala, když některý kněz přinesl Eucharistii, kterou měl schovanou pod košilí, a reagovala slovy: „Přichází Bílý Král“.
+ Anička měla vizionářská vidění. Několik let prožila u bratra kněze v Koclířově u Svitav a v Dubenci. Zde zemřela ve věku 50 let. Byla pohřbena u kostela Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Orlicí.
+ V roce 2012 dal královéhradecký biskup Jan Vokál podnět k zahájení procesu blahořečení.

Sv. Anno z Kolína, arcibiskup (svátek 5. 12.) - narodil se roku 1010 v Německu, zemřel 4. 12. 1075 v Kolíně nad Rýnem. Pocházel ze šlechtické rodiny. V roce 1056 se stal kolínským arcibiskupem, založil několik klášterů a kostelů. Za nezletilého císaře Jindřicha IV. byl říšským správcem. Svatořečil ho papež Lucius III. v roce 1183.

(luv)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2164516
DnesDnes316
VčeraVčera577
Tento týdenTento týden316
Tento měsícTento měsíc10692

Partnerské weby