Jméno nebylo člověku dáváno nahodile, ale od počátku lidstva znamenalo titul, funkci nebo určovalo jeho nositeli životní cestu. Jméno mělo nově narozeného člověka chránit a dodávat mu sílu. Jména prvních křesťanských svatých se dávala narozeným dětem při

křtu, dotyčný světec nebo světice se stali pro nového člověka patronem (ochráncem), vzorem a příkladem ve víře.
V současné době už málokdo spojuje jméno svého dítěte se jménem a životem křesťanského světce, přesto je zajímavé vědět, jak jednotlivá jména vznikla, co znamenají a vyjadřují, a kteří světci byli jejich nositeli. Pojďme se podívat na některé z nich:

Sv. Antonín z Padovy, řeholník a učitel církve (svátek 13. 6.) - řecky: anthos = květ, latinsky: ante = napřed (vedoucí), vůdčí, přední, čelní. Křestním jménem Ferdinand (Fernandez, Fernando) Bulonne da Lisboa, narodil se roku 1195 v Lisabonu v Portugalsku, zemřel 13. 6. 1231 v Arcelu u Padovy v Itálii (uvádí se i Padova, kde je pohřben). V roce 1212 vstoupil do řádu augustiniánů v portugalské Coimbře, kde studoval na univerzitě a byl vysvěcen na kněze. Za několik let bylo v Coimbře pohřbeno pět františkánů, které zabili Saracéni v Maroku. Pod dojmem tohoto zážitku přestoupil v roce 1220 do řádu Menších bratří (františkáni) v klášteře sv. Antonína Velikého, podle kterého přijal nové jméno. Později se vydal lodí do Maroka, aby hlásal evangelium. Tady onemocněl a byl na několik měsíců upoután na lůžko. Rozhodl se vrátit do Portugalska, ale bouře na moři ho zahnala k Sicílii. Odtud došel do Assisi, kde se setkal se sv. Františkem. Byl vyhledáván jako vynikající kazatel, který promlouval k desetitisícovým davům na náměstích, v kostelích nebo na mořských plážích. Pro své učitelské a kazatelské schopnosti byl nazýván „doctor evangelicus“ (učitel evangelia). V letech 1222 – 1224 působil v Miláně a v Rimini, do roku 1226 ve Francii, později v italské Padově. Sv. František ho jmenoval prvním učitelem teologie a mistrem (profesorem) františkánů. Měl dar bilokace (zdvojení) a proroctví. Vyčerpán přemírou aktivit odešel v roce 1231 na statek u Padovy, kde si nechal postavit srub v koruně stromu. Když cítil, že se blíží smrt, přišel prý k řeholnicím do Arcela, kde zemřel ve věku 36 let. Pohřben byl v katedrále v Padově. Za 11 měsíců po smrti, v květnu roku 1232, byl kanonizován papežem Řehořem IX. O sedm století později ho 16. 1. 1946 prohlásil církevním učitelem papež ct. Pius XII. Sv. Antonín bývá zobrazován s malým Ježíšem v náručí, protože často rozjímal o jeho narození a dětství, někdy bývá znázorněn jak káže rybám. Podle legendy totiž chtěl na pláži u Rimini kázat velkému množství lidí, ale nikdo ho neposlouchal, najednou ryby vystrčily hlavy a poslouchaly kazatele. Tento zážitek vedl k tomu, že všichni obyvatelé Rimini začali žít zbožně. Je patronem hledajících ztracené věci, cestujících, Lisabonu, Padovy, manželství, lásky, pekařů, horníků a je vzýván za šťastný porod. V roce 1981 bylo zkoumáno jeho tělo a lékaři zjistili tyto skutečnosti - byl vysoký 190 cm, měl ohnivé (zrzavé) vlasy, podlouhlou tvář a od dlouhého klečení popraskanou kůže na kolenou.

(luv)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2102000
DnesDnes73
VčeraVčera1169
Tento týdenTento týden2234
Tento měsícTento měsíc23786

Partnerské weby