Jméno nebylo člověku dáváno nahodile, ale od počátku lidstva znamenalo titul, funkci nebo určovalo jeho nositeli životní cestu. Jméno mělo nově narozeného člověka chránit a dodávat mu sílu. Jména prvních křesťanských svatých se dávala narozeným dětem při křtu, dotyčný světec nebo světice se stali pro

nového člověka patronem (ochráncem), vzorem a příkladem ve víře.
V současné době už málokdo spojuje jméno svého dítěte se jménem a životem křesťanského světce, přesto je zajímavé vědět, jak jednotlivá jména vznikla, co znamenají a vyjadřují, a kteří světci byli jejich nositeli. Pojďme se podívat na některé z nich:

Sv. Arnold, vyznavač (svátek 18. 7.) - narodil se v 8. století v Řecku, zemřel roku 800 v Genetsweileru (Arnoldsweiler) v Německu. Jako zpěvák a hráč na citeru působil na dvoře krále Karla Velikého, podporoval chudé. Panovník ho povýšil do rytířského stavu a daroval mu les a 20 vesnic. V jedné z nich, v Genetsweileru (později Arnoldsweiler), byla nad jeho hrobem postavena kaple. Papež Lev XIII. ho svatořečil v roce 1886

Ct. Arnošt z Pardubic, arcibiskup (30. 3./30. 6.) - narodil se 25. 3. 1297 v Hostince u České Skalice (někdy se uvádí místo narození Staré Hrady, Pardubice nebo Kladsko), zemřel 30. 6. 1364 v Roudnici nad Labem.
Studoval na farní škole v Kladsku, kde byl jeho otec královským purkrabím. V kostele Panny Marie a sv. Jana prožil vidění, které ovlivnilo celý jeho život. Další studia absolvoval v Broumově u benediktinů, 14 let studoval církevní právo v Bologni a Padově v Itálii. Podle zápisů v kronikách pomáhal ve škole nezištně svým spolužákům.
V Itálii se seznámil s českým princem Václavem (pozdějším císařem Karlem IV.). V roce 1338 se stal děkanem kapituly v Sadské u Poděbrad, roku 1362 přenesl kapitulu do Prahy a spojil ji s kapitulou u sv. Víta, kde byl v letech 1339 – 1343 děkanem. V lednu roku 1343 byl zvolen pražským biskupem, o rok později se stal prvním pražským arcibiskupem.
V roce 1362 o něm uvažovali kardinálové jako o příštím papeži. Kronikář zapsal, že by byl zvolen, kdyby nebyl jiné národnosti než oni. Byl ministrem zahraničí, přítelem a rádcem císaře a krále Karla IV. Svým diplomatickým uměním mu připravil zvolení římským císařem. Korunoval ho na českého krále a Blanku z Valois na královnu. Měl velký podíl a zásluhu na založení pražské univerzity. Zajímal se o umění a politiku, bojoval proti chudobě. Z vlastních peněz financoval pomoc chudým.
Byl pohřben v kostele Panny Marie v Kladsku (od roku 1945 polské Kłodsko), hned po smrti začal být uctíván jako světec. Zápisy v kronikách se o něm zmiňují jako „o pohledném muži evropského rozhledu“.

Sv. Arnulf ze Soissons, biskup (15. 8.) - narodil se roku 1040 v Pamele ve Flandrech v Belgii, zemřel 15. 8. 1087 v Pamele. Pocházel ze šlechtické rodiny, roku 1060 vstoupil do řádu benediktinů. V roce 1076 se stal opatem v Soissons, o pět let později tam byl jmenován biskupem. Založil opatství Oudenbourg u Brugg, byl skvělým diplomatem (sjednal pro Flandry mír). V roce 1085 odstoupil z úřadu a vydal se na misijní cesty. Na jedné z nich zemřel. Papež Kalist II. ho svatořečil v roce 1121.

(luv)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2183162
DnesDnes487
VčeraVčera528
Tento týdenTento týden2192
Tento měsícTento měsíc10101

Partnerské weby