V dějinách to tak bývalo, že se občas střetla moc církevní s tou světskou. Vždyť vzpomeňme si například na „boj“ mezi papežem a anglickým králem Jindřichem VIII. o povolení jeho rozvodu s Kateřinou Aragonskou. Ve 14. století došlo na Moravě k jedné události, kterou musel řešit sám Karel IV. s papežem

Klementem VI. Kulisami tohoto příběhu byl hrad Cornštejn, který se vypínal na Znojemsku. Dnes už z něj zbyly jen trosky, ovšem dlužno říci, že jeho zřícenina se považuje za nejromantičtější místo na jižní Moravě. Karel IV. se v případě bítovského léna s hrady Bítovem a Cornštejnem zachoval velkoryse. Povolil totiž, že si synové Raimunda z Lichtenberka, který měl hrad v zástavě, mohou tento majetek rozdělit na tři díly. Navíc jeden z nich, Smil, měl neocenitelné zásluhy, protože se roku 1337 zúčastnil křížové výpravy s otcem Karla IV. Janem Lucemburským do Pruska a na Litvu.

Církevní klatba byla vážná věc

Co se tedy stalo o několik let později na Cornštejně? Hostem hradní „trachtace“, která tam jednoho večera probíhala, byl i farář Vojslav z Jaroměřic. Vypité víno ho tak rozpálilo, že zkoušel svůj ostrovtip i na hradním pánovi Smilovi. Ten se velice urazil a kázal faráře zašít do pytle a utopit v Dyji. A tak se stalo, protože drzý sluha boží nenašel mezi rozkuráženými rytíři žádného přímluvce. A protože byl Vojslav dříve cisterciáckým mnichem, příslušníci tohoto řádu na Smila podali žalobu u papeže Klementa VI. Ten se samozřejmě rozhořčil a uvalil na Smila církevní klatbu, což byla ve středověku velice vážná věc. Bez udělení některé ze svátostí byl člověk tenkrát opravdu vyřazen ze společnosti. Proto se hradu Cornštejnu začaly vyhýbat i osoby urozené.

Místo kajícné pouti kaple

Karla IV. neminulo dilema. Respektovat rozhodnutí svého přítele a někdejšího vychovatele Klementa VI., nebo se u něho za Smila přimluvit? Vždyť rod Lichtenburků toho pro českou korunu tolik udělal! Posléze rozhodl šalamounsky. Dal na přání papeže, který chtěl, aby se Smil dostavil jako bosý kajícník k olomouckému biskupovi a prosil za odpuštění. Trest to byl na tehdejší dobu mírný, ale přesto se Smil vzpouzel a žádal panovníka, aby cestu podstoupit nemusel. Vše nějak vyšumělo do ztracena a Smilovi bylo nařízeno, aby na místě farářovy popravy dal postavit kapli Nejsvětější trojice. Stalo se tak, ale jejího vysvěcení se už pyšný pán z Cornštejna nedočkal. Zemřel roku 1347 a krajem šel od úst k ústům výrok, že to byl jistě spravedlivý boží trest za zbytečnou smrt církevního pastýře Vojslava z Jaroměřic.

Lenka Stránská

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2146470
DnesDnes25
VčeraVčera713
Tento týdenTento týden738
Tento měsícTento měsíc14285

Partnerské weby