V půvabné krajině Pálavských vrchů stojí zřícenina hradu Děvičky, který je také znám pod jménem Dívčí hrady. Traduje se, že jeho první, dřevěná, stavba mohla být zničena při nájezdech Kumánů v první polovině 13. století. Na konci vlády krále Václava II. byl hrad obnoven a v roce 1334 ho jako léno přisoudil

Jan Luceburský Lichtenštejnům. O více než dvě století později se stal majetkem Adama z Ditrichštejna, jehož syn Zikmund pak sídlo přestavěl k obrazu svému. Ovšem za třicetileté války hrad Švédové, kteří se zde nejprve usadili, při svém obchodu zpustošili a zapálili. Po nejnutnějších opravách, o které se postarali opět podnikaví Ditrichštejnové, byl používán již jako strážní pevnost.

Zkamenělá těla s výčitkou ve tvářích

Pod zříceninou najdeme tři kamenné útvary, ke kterým se váže smutná legenda. Dcera bohatého tatarského chána prý měla „toulavé boty“ a toužila poznat cizí kraje. Nechme stranou skutečnost, že tenkrát dívky, zvláště ty z Orientu, jen v doprovodu dvou služebných nemohly samy cestovat do křesťanských zemí. Ale pověst praví, že tomu tak bylo a krásná Tatarka si zde dokonce chtěla najít ženicha. Zpočátku to vypadalo nadějně. Na Pavlovských vrších se střetla s mladíkem krásné tváře, ale, bohužel, bezectného charakteru. Ten, když viděl, že má před sebou bohatou cizinku, naplánoval zlý skutek, který hned zrealizoval. Nejprve ženy pozval na hrad a v noci pak podřezal nejen orientální krasavici, ale také její dvě služebné, které byly svědkyněmi hrůzného činu. Pak je shodil ze skály a radoval se z bohatého lupu. Když však ráno vykoukl z okna hradu Děvičky, uviděl tři zkamenělá těla jak na něho upřeně hledí a v jejich pohledu je výčitka. Prý to nevydržel a spáchal sebevraždu skokem ze skály.

Tatínek se pomstil nevinným

Chán Batú, otec nešťastné dívky, se o vraždě dozvěděl a svolal vojsko, se kterým táhl na Moravu pomstít smrt své milované dcery. Nikdo si před ním nebyl jistý, ničil města, vesnice, panská sídla i křesťanské kláštery.

Náhle však dostal zprávu, že zemřel Čingischánův syn a on jako jeden z vnuků legendárního dobyvatele by mohl mít právo na nějaký ten díl majetku. Nechal tedy pomstu pomstou a odtáhl kamsi do končin tehdejší Mongolské říše. Vrah tatarské dívky se sice potrestal sám, ale věčný klid mu dopřán nebyl. Jeho duch prý dodnes bloudí končinami Pálavy.

Lenka Stránská

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2215182
DnesDnes107
VčeraVčera479
Tento týdenTento týden3439
Tento měsícTento měsíc7707

Partnerské weby