Pohodlná turistická stezka se příjemně klikatila malebným údolím. Náhle se u ní objevila nafialovělá slepencová stěna. Jediná v širém okolí. A z jejího vrcholu se dolů šklebil prapodivný skalní útvar, který připomínal vrásčitou kudrnatou hlavu posazenou na masivním krku. Proto ji venkované z

přilehlých obcí odnepaměti nazývají Krkatá bába.

Souboj čarodějnic

Posléze se s rozmachem pěší turistiky pod shodným označením propracovala do listů map i výletních průvodců. A stala se atraktivním zpestřením putování hezkou krajinou mezi jihomoravským Tišnovem a Černou horou, kde plochou rýhu Boskovické brázdy vystřídalo předpolí členitého reliéfu Svratecké hornatiny. Oproti kompaktní oblé stěně Krkatá bába svým temným odstínem horniny a drsným povrchem doopravdy budí dojem zakleté zatrpklé stařeny. Podle pověsti si tu prý navzájem vjely do vlasů dvě čarodějnice, když se pohádaly o pastviny. A po vysilujícím souboji, v němž se úkladnými kouzly nešetřilo, nakonec obě zkameněly. Jenže ta starší z nich byla mnohem zkušenější. Tudíž zde zůstala až do dnešních dnů, zatímco hlava její mladší sokyně se časem rozpadla. Jiná legenda vypráví o zkamenělé nevěstě. Nesmírně krásné, nicméně tuze zrádné. Poslední příběh zase zmiňuje zkamenělou svatbu.

Trosky mezi jaterníky

Skutečná příčina vzniku tohoto pitoreskního útvaru tkví v postupné erozi rozdílně soudržných partií slepence. Dotknout se zkamenělé hlavy vyžaduje slušnou dávku síly, obratnosti i odvahy. Podél skalní stěny šplhá vzhůru velice příkrá pěšina, která nakonec vyústí na stísněnou plošinu bezprostředně vedle Krkaté báby. K sestupu zpět je ale lepší použít dlouhý traverz sousedním prudkým svahem.

Během II. světové války měla údolí překlenout nově budovaná dálnice z Vídně do Vratislavi. Přímo nad Krkatou bábou se počítalo se stavbou viaduktu. Ovšem tehdejší inženýři raději upravili projekt tak, aby pozoruhodný útvar zůstal zachován a nezničen.

Nedaleko odtud najdeme ještě další zajímavost. A to zbytky hradu Trmačova. Poblíž něj se rovněž rozprostírala dávno zaniklá ves. Trmačov se pyšní neobvyklým prvenstvím, poněvadž se jedná o nejmenší moravský hrad bergfritového typu. Jednoduše řečeno - o feudální sídelní objekt složený ze tří charakteristických prvků - věže, paláce a opevnění. Skromné ruiny malého Trmačova nejvíce potěší za časného jara. Tehdy je obklopí ostře modré polštářky čerstvě rozkvetlých jaterníků podléšek. A blízká louka vás zláká ke slunění či táboření.

Text a foto: Jakub Hloušek

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1895757
DnesDnes109
VčeraVčera657
Tento týdenTento týden2679
Tento měsícTento měsíc14185

Partnerské weby