Na úpatí Krušných hor je vstup do země, který s sebou nese děsivá tajemství. Kdysi vchod do štoly, kde se dolovalo stříbro, později místo pro pohřbívání jak mrtvých, tak živých. Dnes jen památka na všechny ty hrůzy. Tmavá, mokrá, chladná. Čertova díra, jak se místu říká, se

nachází kousek nad městem Osek.

Stříbro a jiné poklady

Kdysi prales byl svým nerostným bohatstvím využíván za dob dávno minulých. Název Krušné hory vznikl právě díky těžbě – krušení. Její rozmach zaznamenaly hory v 16. století, kdy několik bohatých podnikatelů začalo najímat dělníky na těžbu nejen stříbra, ale i zlata, olova, mědi a dalších kovů. Stříbrná horečka zachvátila nejen místní na zhruba padesát let.

Vznikla tak spleť chodeb a chodbiček, kterými jsou protkány hory dodnes. Dělníci zde pracovali v nelidských podmínkách a spousta z nich zde položila díky své práci i život.

V té době ještě nikdo netušil, že jedna ze štol poslouží dalším krutým účelům o něco později. Získala díky tomu i svůj osobitý název – Čertova díra. Chodba vytesaná do skály působí tajemně, zároveň zajímavě a doslova láká k prozkoumání.

Boží trest

V dobách, kdy zdejší osecký mužský klášter plnil svou funkci se vším všudy, pracovaly zde i řádové sestry. Mladé ženy se ovšem poměrně často stávaly terčem choutek mužů v celibátu. Některé, bohužel, nesly následky. Pokud v ústraní porodily a vše proběhlo tak, jak mělo, byli jim kojenci odebráni a zazdíváni údajně za živa ve sklepních prostorách kláštera. Některé se ale rozhodly svoje mateřství vybojovat stůj co stůj. Se svými dětmi se tak dávaly na útěk.

Často ale byly dopadeny a se svými novorozeňátky odvlečeny do zdejší Čertovy díry a zaživa zazděny. Navždy se tak za nimi zavřela krutá pravda vypovídající o tom, co se v klášteře dělo a praktikovalo.

Krawathovo pohřebiště

Za dob třicetileté války, kdy švédští vojáci plenili a vraždili místní obyvatelstvo, rozhodl se zdejší sedlák Krawath vzít spravedlnost do svých rukou. Při jeho nočních výpravách doslova lovil nepozorovaně Švédy a zabíjel je. Těla pak odvlekl do Čertovy díry, kde byla velmi dobře ukryta. Dokázal jich zabít desítky.

Stalo se ovšem, že jeden z vojáků útok přežil. Z posledních sil se vyplazil z díry, nabral sílu a pak se vrátil ke své jednotce, kde vše oznámil. Sedlák byl dopaden a popraven.

Legenda praví, že duši sedláka, která zde bloudí a nemůže nalézt klid, zachrání jen ten, kdo se o půlnoci vypraví do Čertovy díry a zahraje o jeho duši kostky s mrtvými Švédy. Žádný takový odvážlivec se dosud ale nenašel.

Tajemná vzpomínka

Dnes je Čertova díra jen zajímavým úkazem a i díky tomu navštěvovaným turistickým místem. Její nitro působí velmi tajemně a strašidelně. Plní se vodou, dostat se tedy až do samotných útrob je v dobách dešťů a tání sněhu velmi nesnadné.

Na druhou stranu, možná dobře. Povídá se, že z díry se ozývá ženský pláč a jsou slyšet zoufalé prosby o pomoc. V každém případě skrývá spoustu tajemství, která nelze najisto ověřit a lidé, kteří znají pověst Čertovy díry, se jí raději vyhýbají. Zcela jistě ví proč.

Text a foto: Naďa Kučerová

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2012858
DnesDnes82
VčeraVčera708
Tento týdenTento týden2938
Tento měsícTento měsíc9183

Partnerské weby