V severozápadních Čechách bylo neobyčejně silné keltské osídlení. Zůstalo zde mnoho památek, tajemství a pokladů. Vydejte se s námi  po jejich stopách. Pokusíme se najít ukrytý poklad, o němž se mluví a píše v historické literatuře, především německé a

italské. Vydejte se s námi za hranice věků, a nejen tam.

Při přípravě a průběhu této expedice došlo k řadě nenormálních jevů - seznámíme vás i s nimi.

Úrodná půda i horké prameny

Je to zvláštní kraj, který byl svojí geografickou polohou přímo předurčen  k bouřlivému  rozvoji života. Z jedné strany hradba Krušných hor, na druhé straně České středohoří, sevřeným údolím protéká bystrá říčka, příznačně nazvaná Bílina - napájená z obou stran  horskými přítoky. Údolní mikroklima je příjemné, bez studených větrů od Baltického moře, silné bouře se rozbijí o hradbu pohoří. Uhlí a neželezné rudy (hlavně  stříbro) zde vystupují  až na samý povrch. Na zeleném údolí jsou navlečeny korálky studní s horkými minerálními prameny. Stopy dokazují, že lidé tu jsou doma již od pravěku, ale první výraznější  kultivace  nastala za Keltů.

Na suroviny bohatý kraj, úrodná půda, ale hlavně ty horké prameny se staly pro druidy,  keltské kněží, centrem kultu. Již 5 000 roků jsou tyto prameny využívány a uctívány. Zde je důkaz.

Kotel plný šperků

V obci Lahošt, nedaleko Duchcova, u lázní Teplice od věků vyvěral pramen minerální  vody. Ve zdejší krajině nic neobvyklého. Stejně tak ke zdejšímu koloritu patří těžba uhlí a vůbec dobývání podzemního bohatství. Právě díky tomu se začala ztrácet podzemní voda a tedy vysychal i pramen v Lahošti (následně i prameny  v nedalekých Teplicích).

Parta dělníků měla za úkol kolem pramene vyhloubit studnu  (v roce 1882). V hloubce šesti  metrů, v prokazatelně umělém štěrkovém zásypu, se vynořil půlmetrový bronzový kotel, ze kterého se vysypaly čtyři tisíce keltských šperků. Náramky, prsteny, spony, vše z kvalitního bronzu a v nebývalé řemeslné kvalitě. Něco bylo přímo v kotlíku, něco rozsypáno kolem. Přesný seznam není znám, ty čtyři tisíce jsou jen odhad. Dochováno je přibližně 1 600 předmětů rozptýlených po muzeích. Větší  část díky „šikovnosti“ nálezců skončila v soukromých sbírkách po celé Evropě.

Neúplnost informací  i ostudná „rozkrádačka“  tohoto pokladu přispívá k jeho záhadnosti. Spekulace, co vše se našlo, jsou skutečně bombastické.

Obětní místo?

Je nesporné, že poklad byl nalezen  přímo ve vřídle. Lze jej datovat poměrně přesně do období 350 let před naším letopočtem (podle typu zpracování). Někdo tvrdí, že jde o odkrytou skrýš bohatého kupce. Ale spíše to vypadá na objev starého obětního místa. Velké množství předmětů z jednoho časového období vybízí k domněnce, jakoby šlo o jednorázovou záležitost. S největší pravděpodobností jde skutečně o obětinu druidů, a to před nějakou  velkou a obávanou  událostí. Například před velkou výpravou, nebo naopak nájezdem cizího kmene.

My se domníváme, že již v minulosti musel  být pramen upravován, a tak byly dary - nazvané také  vota - dány do speciálního kotlíku. Uložení darů bylo jistě vítanou příležitostí ke kultovní oslavě. Prameny byly v minulosti uctívány, a tento je navíc téměř v centru údolí a tedy ideálním místem.

Nyní již známe největší keltský poklad, můžeme jej zařadit do souvislostí. Indicie nás  v příštím díle povedou za  dalším velkým a významným pokladem, jenž byl také z části  rozkraden a o kterém se nemluví z politických důvodů

Rozhodně podivné bylo, že při redakční poradě k tomuto tématu se ozvala velká ráda – z ničeho nic upadly dveře spisové skříně. Vše bez zjevné příčiny a důvodu. Prostě znamení vyšší moci, že je na čase rozkrýt mnohá tajemství.

(red)

Příště: Meče ve vlnách řeky

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2259225
DnesDnes129
VčeraVčera685
Tento týdenTento týden814
Tento měsícTento měsíc14633

Partnerské weby