Ve slovanské mytologii a částečně i v Srbsku či Slovinsku je Vesna bohyní mládí, lásky, jara, a je také patronkou dospívajících dívek. Někde se jí říkalo i Lada. Je jí přiřazen strom bříza, protože ten se

na jaře (obvykle v březnu) zazelená jako první, a patří jí všechny jarní květy. Kdysi se tradovalo, že Vesna přilétá na křídlech jarních ptáků (například kukačky) a spolu s ní přichází i první jarní déšť. Říkávalo se, že když přijde první jarní bouřka, je to proto, že se bůh Perun, vládce severu, blesků, ale i úrody a válek, zakoukal do krásných očí Vesny a upustil své hromovládné kopí. První jarní bouřka byla rovněž považována za znamení konce zimy. Lidé proto v některých krajích během ní klekali na zem a líbali ji, aby tak vyjádřili radost z toho, že se od zimy osvobodili.

Jak si naši slovanští předci Vesnu představovali?

Byla to mladá dívka éterického vzhledu - s dlouhými rozevlátými vlasy, oděná v bílém rouchu, usměvavá a tančící. Tam, kam vkročila, tály poslední zbytky sněhu a v jejích šlépějích rašily zeleň a kvítí.

Jarní rituály spojené s Vesnou

Na venkově lidé příchod jara a tedy Vesnu vítali rituály. U starých Slovanů bývalo zvykem, že když roztál sníh, lehce oděná a bosá děvčata se Vesně vydala naproti. Rozesmáté dívky tančily, poskakovaly a zpívaly, vždy prošly celou vesnici z jednoho konce na druhý a sousedé je hostili. Jinde děvčata uvila z jarních květů věnce a vítala Vesnu tancem a zpěvem v březových hájích. Ruští sedláci ještě v 19. století (vždy 1. března) vycházeli za zpěvu na svá pole, nesli přitom hliněného skřivana nazdobeného květinami.

Na jaře a později i v létě se ovšem Vesna také mohla zjevit lidem u některých studánek jako bílá paní. Lidé věřili, že voda z těchto pramenů je zázračná - navrací mládí, krásu a podporuje plodnost

(rid)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2125254
DnesDnes41
VčeraVčera530
Tento týdenTento týden41
Tento měsícTento měsíc18747

Partnerské weby