Stará francouzská písnička praví, že je konec konců jedno, vyhraje-li válku meč nebo pochva. A procházíme-li dějiny, zaslechneme v nich nejednou šelest ženských sukní. Vždyť i náš ctihodný Kosmas popisoval ve své první české kronice pikantní příhody

starodávných vévodkyň a hraběnek a jejich vliv na běh událostí.

Ale muži nebláznili jen po paních a pannách z krve královské, a tak často žena nenarozená v purpuru měla jako nekorunovaná královna mocný vliv na věci veřejné a zasáhla do proudu dějin. Ačkoli zde neměla být řeč o královských princeznách, připomeňme přesto Kleopatru a její vliv na dějiny.

Tato chytrá žena byla z egyptské panovnické rodiny, řeckého původu, sídlící v Alexandrii. Měla se dělit o vládu se svým bratrem. Poněvadž vrchní dozor nad Egyptem měli tehdy Římané, pomýšlela na to, kterak by si u nich zajistila protekci. Příležitost se jí záhy naskytla. Do Alexandrie připlul Gaius Julius Caesar a měl zde incident s místními, kteří ho obklíčili ve čtvrti zvané Brukcheion. Čilá princezna, které bylo tenkrát šestnáct let, se k němu podle legendy dala tajně propašovat zavinutá v koberci a veliký Julius byl neobyčejně příjemně překvapen, když jej rozbalil.Celá věc ho tak inspirovala, že obrana alexandrijské Brukcheionu patřila k jeho nejgeniálnějším vojenským výkonům.

S Kleopatrou zplodil syna Caesariona a v den, kdy ho Cassius a Brutus se spiklenci zavraždili v římské radnici Pompejově, dlela Kleopatra v jeho vile na druhém břehu Tibery. Její další osud je pak notoricky známý.

Božská kráska se nemůže rouhat

Z athénských žen je známá především velmi kultivovaná milenka státníka Periklea, pak prostá porodní bába Fainareta, která si získala nesmrtelnou zásluhu tím, že porodila mudrce Sókrata a žena téhož filozofa Xantipa, která ho neskutečně sekýrovala. Ale nejslavnější ze všech byla Fryna.

Fryna pocházela z chudých poměrů, ale byla tuze krásná, což jí dopomohlo k bohatství. Stála modelem nejslavnějším umělcům - sochaři Praxitelovi a jeho Afroditě Knidské či malíři Apelovi pro Afroditu z mořské pěny vystupující.

Z jejího života prosluly zejména dvě příhody. Fryna se vsadila při společném popíjení se svými přáteli, že svede známého asketu Xenokrata. Zašla tedy k němu v pozdní noci a vlezla bez okolků do jeho postele, aby tam začala své svody. Xenokratés spal jako když ho do vody hodí. Fryna ho probudila, sladce k němu promlouvala, tiskla se k němu, ale dosáhla pouze toho, že se filozof odtáhl na samý kraj postele a tlačil si hřbet o pelest. A za chvíli zase chrápal. Fryna nakonec odešla plna hněvu.

Leč podruhé jí byla její krása více platná. Byla obžalovaná z bezbožných řečí, a to bylo velmi zlé. K soudu přišla se svým přítelem, slavným řečníkem Hypereidem. Ten místo dlouhých řečí řekl „prosím“ a stáhl z ní veškerý šat. To se ví, že soudci měli oči na stopkách a rozsudek byl osvobozující, neboť prý ženská tak božská se nemůže rouhat.

Moc a rozmary kurtizán

Dokud byla v Římě republika, ženy se chovaly slušně. S císařstvím se vše změnilo. Císařovny jako Messalina a Agrippina byly zhýralé, namlouvaly si gladiátory a žily v neřesti.

Císařství roku 476 zaniklo a v Římě zavládli papežové. Tvrdí se, že mezi nimi byla i papežka Jana, která vystupovala jako Jan VIII. Vládla slavně několik měsíců, až jí při veřejné slavnosti zastihl porod a bylo po všem.

V 8. století se v Římě domohly vlády některé ženy pochybné pověsti, zvláště proslula Marozzia. Ta dosazovala a sesazovala papeže podle své chuti a jednou udělala Svatého otce i z kloučka, který hlídal opice.

O milenkách francouzských králů se zase vypráví, že vyváděly věci, o kterých je hanba psát. Ale byly velmi milovány. Když zemřela jedna taková kurtizána císaři Karlovi, kterého církev svatořečila, byl z toho chudák celý bez sebe. Lehl si vedle ní a nemohli ho od ní za žádnou cenu dostat.

V době kostnického koncilu ovládala mysl všech jeho účastníků, ať kardinálů či jen kaplanů, krásou proslulá kurtizána Impéria, o které napsal Balzac ve svých Rozmarných povídkách.

Angličané byli na rozdíl od Italů a Francouzů velmi mravní. Jejich králové si v milenkách nelibovali. Takový Jindřich VIII. si každou oblíbenou ženu vzal za choť a když ho omrzela, dal ji popravit, aby udělala místo jiné.

(ryp)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2259637
DnesDnes541
VčeraVčera685
Tento týdenTento týden1226
Tento měsícTento měsíc15045

Partnerské weby