Přes 700 let stará katedrála svatého Ducha v Hradci Králové v sobě skrývá jednu z nejúžasnějších historických hádanek. V 15. století v něm byl totiž pohřben český vojevůdce Jan Žižka z Trocnova a Kalicha, aby později odtud jeho kosti za

záhadných okolností zmizely.

Tělo jednoho z pouhých sedmi nikdy neporažených vojevůdců v dějinách lidstva zde spočinulo po jeho záhadné smrti během obléhání hradu Přibyslav v říjnu 1424 (nelze vyloučit ani otravu jeho německými nepřáteli). Ve Starých letopisech se píše: „…a provodili bratra Žižku kněz Prokůpek a kněz Ambrož již mrtvého až do Hradce a tu sú jeho pochovali v kostele u svatého Ducha u velikého oltáře…“ Protože byl už v té době považován za hlavu východočeského husitského svazu tzv. orebitů, byl pohřben do maličké krypty o rozměrech ani ne 300 x 300 cm. Ta byla původně vybudovaná po roce 1407 pro českou královnu Žofii. Tento podzemní prostor se nachází u biskupské krypty v presbytáři, kde leží pohřbeno šest biskupů, z pohledu od vstupu do chrámu na levé straně. Starý popis v kronice říká: „Žižka byl pohřben před hlavním oltářem při pilíři v hlavní lodi po straně evangeliově.“

Papežova klatba na kacíře

Původní Žižkova krypta byla náhodně objevena při opravách chrámu až 10. října 1938 a jen fakt, že to bylo právě po mnichovském diktátu a německé okupaci našeho pohraničí, způsobil, že zpráva o tomto vpravdě fantastickém nálezu zapadla. (K zatím poslednímu otevření místa, kde spočinula rakev podle mnohých největšího Čecha všech dob, došlo 11. května 1979.)

Ani na věčnosti ale Jan Žižka neměl pokoj. Jedenáct let po jeho smrti se husité porazili navzájem a do země se - i když naštěstí jen nakrátko - vrátil nenáviděný Zikmund i neméně opovrhovaný Albrecht I. Habsburský. Po dalších událostech sice v roce 1458 na český trůn usedl poslední ryze český král Jiří z Poděbrad, ale ani pak nebylo vyhráno. Římský papež na něj i na celé Čechy opět uvalil kacířskou klatbu. Mimo jiné mu vyčítal, že v Čechách nezahubil všechny následovníky husitů, i když to uzavřené smlouvy mezi katolíky a kališníky, tzv. basilejská kompaktáta, výslovně zakazovaly. Král Jiří tedy čelil ostrému zahraničnímu nátlaku, včetně dalších křížových výprav vůči Čechům. Za těchto okolností hrozilo, že přímo na jeho dědičných východočeských panstvích budou vojevůdcovy ostatky, o kterých samozřejmě od svého otce a Žižkova přítele věděl, vykopány a zničeny. Jiří z Poděbrad se proto rozhodl ostatky z kapitulního chrámu, kde byly takříkajíc na ráně, převést do sice stále duchem kališnické, ale oproti královskému Hradci přece jen zapadlé, Čáslavi.

Tajný převoz ostatků

Samotná akce musela proběhnout diskrétně, možná až tajně, aby se proti českému králi kvůli tomu nevzbouřili vlivní členové kališnické strany i obyčejní lidé, kteří ještě nezapomněli na nikým nepřekonaných 14 vítězství bez jediné porážky. Stalo se tak někdy mezi roky 1460 - 62, kdy papež 31. března 1462 veřejně zrušil jakékoli předchozí dohody s husity. Prokazatelně ale byly Žižkovy ostatky pohřbeny v chrámu sv. Ducha ještě v roce 1460.

Zdá se, že obratně na všechny strany hrající Jiří z Poděbrad využil právě uskutečňované přestavby hradeckého chrámu svatého Ducha a nechal během stavebního zmatku a nepořádku jedné noci svými spolehlivými lidmi tajně otevřít kryptu, vyzvednout z rakve Žižkovy kosti a nenápadně, v malé truhličce, je dát převést do čáslavského kostela sv. Petra a Pavla.

Že je nemožné dostat lidskou kostru původně uloženou do velké rakve do menšího prostoru? Podle kriminalistických poznatků obsahuje lidská kostra asi 233 kostí, které se dají pohodlně srovnat do malé truhličky o váze pouhých 11 kilogramů (u člověka vážícího 70 kg). Zbytek váhy lidského těla připadá na svaly, šlachy, vnitřnosti, tekutiny, které se v zemi rozloží už asi za devět let.

Celá akce proběhla opravdu důkladně tajně. Špiclující Řím se o ní nic nedozvěděl. Své sehrálo i to, že čáslavský chrám se v té době také opravoval po velkém požáru, a tak zde důstojně, i když v utajení, pohřbít Žižkovy kosti do hrobky pánů z Koudelů bylo relativně snadné. Utajení bylo tak důkladné, že první zprávy o tom, že v Čáslavi se nachází hrob Jana Žižky z Trocnova a Kalicha, se objevily až někdy kolem roku 1490.

Tajným odvezením těla největšího českého vojevůdce z Hradce Králové ale úžasný příběh a záhady kolem Žižkových pozůstatků nekončí. Ba naopak.

Petr Blahuš

(Dokončení v příštím čísle)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2260177
DnesDnes351
VčeraVčera730
Tento týdenTento týden1766
Tento měsícTento měsíc15585

Partnerské weby