0725kde 1Jen málokterý vrch u nás se pyšní takovou škálou mýtů jako Obětová hora, která se vypíná nad luhačovickou přehradou. Už její název dýchá tajemstvím. Kupodivu se ale drží stranou zájmu, přestože přístupové trasy jsou nově

skvěle vyznačeny.

0725kdeDěsuplný zážitek vojáků

K výběru se nabízejí tři varianty. Dvě z nich začínají kousek od pitného pavilonu zřídla Aloisky, jedné z několika výtečných léčivých minerálek věhlasných Luhačovic. Každopádně všechny zájemce o výšlap čeká náročná túra. Nepatrně milosrdnější je přístup od luhačovické přehrady. U mě zvítězila nejnáročnější verze - přes údolí Gáborku, v kombinaci žlutého značení se zeleným.

Sevřené údolí se krčí mezi Obětovou horou a masivem Velké kamenné hory. Z jejího úbočí se monumentální silueta Obětové hory odhalí v plné kráse. Gáborkou původně vedla stará obchodní cesta. Tudy prý prchali od Hostýna Tataři a zde rozbili svůj tábor. V noci je vyplašil podivný sykot vycházející z místa vedle velkého balvanu. Sotva kámen odvalili, z díry vyvanul odporný zápach a vzápětí odtud vylezl strašidelný zelený had. Vetřelce popadla hrůza a neprodleně opustili své ležení. Zřejmě se jim podařilo odkrýt minerální pramen a onen zelený had mohl být výron plynu. A nebo také ne.

Událost se patrně stala až v 17. století, kdy sem vtrhli Tataři pod prapory osmanských Turků a nevztahuje se ke známému zázračnému rozprášení Tatarů na Hostýně při středověkém mongolském vpádu. A nebo se obě pověsti navzájem prolínají…

Nad poklady bdí čarodějové

Tataři se tady dopustili mnoha krutostí. Avšak ani místní vrchnost nezůstávala stranou. Nebohého ovčáka poslalo panstvo na smrt jenom proto, že náhodně na Obětové hoře našel bohaté naleziště soli. Šlechta nechtěla, aby z jeho objevu měl někdo prospěch. Podle jiné verze zase nebohého pastevce ubili vesničané, neboť se báli prozrazení tajného dolování solných sloupů. I sůl zřejmě souvisela se zřídly minerálních vod. Korunu všem nepravostem nasadil hrabě Serényi, který podvodně získal vyhlédnutý pozemek. I po smrti však za svůj čin pyká a v noci brázdí stráně Obětové hory zavřený do černého kočáru taženého bílými koňmi. Kromě něj se na Obětové hoře též zjevují čarodějové. Jedině oni vlastní klíče k bohatým pokladům schovaným v nitru kopce. Tam se ukrývá nesmírné množství zlata, stříbra a pochopitelně soli.

0725kde 2Obětiště u starého dubu

Poslední kilometr mé cesty znamená přímé stoupání příkrým průsekem. Díky němu si lze vychutnat hezký výhled na členitou krajinu ve směru k hlavnímu hřebenu Vizovických vrchů. Jen škoda, že právě tonula v monotónní šedi. Poslední metry k vrcholu pociťuji příjemnou euforii. Těžko říci, zda její příčina tkví v magické síle hory nebo se jedná o endorfiny vyplavené pohybem na čerstvém vzduchu. Okolo mě se rozprostírá vlídný smíšený porost karpatského lesa. Na vrcholové plošině se kousek od stezky táhne dobře patrný vysoký val porostlý stromy. Jsem si téměř jist, že jej navršily lidské ruce, ovšem důvod i stáří zůstávají neznámé. Prameny zmiňují velké množství popela a vypálené hlíny nalezené při kácení stromů. A rovněž připomínají pověst o věkovitém starém dubu, pod nímž prý dávní obyvatelé konali obětní obřady pro svá božstva. Tak údajně hora přišla ke svému jménu. Byť jde o domněnky vzešlé z lidového podání, v širším okolí se skutečně nacházelo hradištní osídlení.

Teď zvláštní osobitou příchuť Obětové hory podtrhují kamenné mohyly zbudované návštěvníky a milovníky této krajiny.

Text a foto: Jakub Hloušek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2260691
DnesDnes285
VčeraVčera580
Tento týdenTento týden2280
Tento měsícTento měsíc16099

Partnerské weby