Mládí a Stáří

"Uhni, kmete, nezacláněj! Mládí má přednost!" řeklo Mládí a jemně odstrčilo Stáří, které rozvážně šlo prostředkem cesty, z obou stran francouzské hole a chůzi tuze pomalou.

Stáří se zastavilo, aby se mohlo věnovat myšlence a s těžkým úsměvem řeklo: "Však se neboj, jinochu, mně neutečeš, jsem ti v patách a jednou tě stejně doženu."

Mládí se otočilo na stojící Stáří a dalo se do smíchu. Přece Elán a Smích byli jeho bratři.

"Jak to, ty, když sotva funíš, nohama šouráš a myšlenky neudržíš, chceš dokázat?" dobíralo si Mládí Stáří.

"Brzy uvidíš. Až tě jednou při shybu píchne v zádech, pamatuj, že stojím opodál jako věrný druh své choti Bolesti. Až se jednou přistihneš utopen ve vzpomínkách se slovy 'to bylo tenkrát, když…', jsem ještě blíže, neb v té chvíli tě právě budou hostit mé děti Vzpomínky. Jakmile si nebudeš moci vzpomenout na jména svých bývalých spolužáků, toť má sestra Zapomnětlivost ti dává pít z pohárku zapomnění. Má rodina je obrovská, bratr Stesk, dcerka Lítost, a ta z nejkrutějších, má sestra Osamění s dcerou Naobtíž... Až členové mé rodiny budou tvými hostiteli, pak pamatuj, že tě mám," vedlo dlouhou řeč Stáří. Ale to už Mládí bylo velmi daleko a nemohlo slyšet, co si Stáří brebentí. Stáří se dalo do pomalé chůze a, ačkoli se to nezdálo, bylo Mládí stále v patách.

Nartaya

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1970973
DnesDnes142
VčeraVčera613
Tento týdenTento týden5110
Tento měsícTento měsíc16578

Partnerské weby