K  nejzáhadnějším místům Ameriky bezesporu patří tajemný kaňon Chaco. Vine se vyprahlou šalvějovou zemí a bez varování vás zde může překvapit písečná bouře. Je dlouhý 19 kilometrů, široký 1,6 kilometru a před více než tisíci lety zde sídlil tajemný národ

Anasaziů.

Podle odhadu archeologů zde bydlelo více než 1 200 těchto indiánů, kaňon byl jejich střediskem. Je třeba dodat, že obývali území zvané Čtyři rohy, na kterém se „potkávají“' hranice Utahu, Arizony, Colorada a Nového Mexika. Jeho plocha asi šestinásobně přesahuje Českou republiku.

Z jeskyní do obřích komplexů

První obyvatelé tohoto kmene žili kočovným životem a zhruba před dvěma tisíci lety se začali usazovat. Ale ještě pořád žili v jeskyních a na rozdíl od ostatních jen trochu vyspělejších kultur neuměli vyrábět hliněné nádoby. Zhotovovali koše pletené tak těsně, že dodnes udrží  vodu. Za další dvě až tři století však najednou nastal nepochopitelně závratný rozvoj této civilizace.

Anasaziové začali stavět gigantické stavební komplexy zvané puebla. Obrovské kamenné stavby o ploše až tři fotbalových hřišť a výšce pěti pater. Největší z těchto dosud objevených  staveb nese jméno Pueblo Bonito. Ale ještě záhadnější než jejich nepochopitelně ohromná rozlehlost je jejich rozmístění. Jsou umístěny v dokonalé souřadnicové síti, s pravidelnými vzdálenostmi, s dodržením i takových detailů, jako je umístění dveří nebo ventilačních otvorů. Kdo mohl navrhnout takovou stavbu před více než tisíci lety?

Dálnice do všech světových stran

Pro současnou vědu je dosud hádankou například to, jak někdo mohl tak obří celky postavit. Anasaziové neznali kolo a nepoužívali tažný dobytek. Jen pro zastřešení by museli dotáhnout vlastníma rukama asi ze sto kilometrů vzdálených pralesů tisíce kmenů vážících až půl tuny. Přitom na každý z největších komplexů bylo podle odhadu použito  asi padesát milionů kamenů. Co se týká dřeva, vyskytl se názor, že kaňon byl původně zalesněný a Anasaziové stromy použili na stavbu. Vykácení se po čase projevilo ztrátou podzemní vody, což byl důvod, že se zde Anasaziové zdrželi jen tři sta let.

Anasaziové vybudovali také tisíce kilometrů dlouhou síť rovných silnic, včetně mostů a nájezdů, které spojují osmdesát míst a jsou až dvanáct metrů široké. Silnice se přitom ze dna kaňonu Chaco rozbíhají do všech světových stran. Záhadou zůstává, proč tyto silnice stavěli, když k pochodu jim mohly sloužit úzké cesty, k jejichž vybudování není zapotřebí tolik námahy.

Observatoř, planetárium a orloj

Nemalou záhadou je také rozsah jejich astronomických znalostí. Na hoře Fajadu Butte  (Sluneční dýka) postavili neuvěřitelnou stavbu, kterou bychom mohli označit jako kombinaci observatoře, planetária a orloje. Proč? Protože pohyb vesmírných těles se zde v astronomických dnech  promítá neuvěřitelně přesným způsobem do  obrazců vytesaných do kamene.

Když štěrbinou ve skále projdou paprsky Slunce při jeho východu ve dne slunovratu či rovnodennosti, dopadnou jako dýka na střed jedné ze spirál vytesaných v kameni. Paprsek pak putuje po obrazci a označuje tak jednotlivé dny slunovratu.

Prostřednictvím tohoto dokonalého zařízení lze dokonce přesně předpovídat nejen pohyb Slunce, ale i Měsíce.

Obdobným způsobem jako Sluneční dýka mohou sloužit i jednotlivá puebla, která mají podle slunovratových dnů orientovány dveře, okna či výklenky, některé z nich také souvisí s pohybem Měsíce. Anasaziové jako jediní na světě dokonce zakomponovali do svých staveb 18, 5 roku trvající lunární cyklus.

(kýr)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2122928
DnesDnes415
VčeraVčera895
Tento týdenTento týden3288
Tento měsícTento měsíc16421

Partnerské weby