Když koncem 18. století dosáhl švýcarský lékař Franz Mesner nebývalých léčebných úspěchů tak, že dokázal uzdravit téměř ochrnutého radu i mladou nevidomou pianistku, domníval se, že v jejich tělech identifikoval magnetickou sílu. Tu

 považoval za zdroj lidského zdraví. Ve skutečnosti však, aniž to tušil, pomohl oběma těžkým pacientům pomocí hypnózy, čímž se stal při novém postupu uzdravování jejím zakladatelem.

Hypnóza představuje změněný stav vědomí, při němž je pacient připraven přijmout tvrzení hypnotizéra a přeměnit je v určité prožitky. Hypnotizovaný člověk je svým způsobem jako herec na jevišti, který se vžije do své role tak, že mu splyne se skutečností. Hypnotický stav změněného vědomí lze přitom vyvolat nejen u člověka, ale i u zvířat. Tyto pokusy byly úspěšně vyzkoušeny se psy, ale také se slepicemi i krokodýli.

Legend, tajemství i sporných otázek obestírajících fenomén hypnózy existuje od dávných časů už mnoho. Tento změněný stav vědomí, kdy pacient prožívá vsugerované zážitky jako reálné, však dnes mnozí lékaři využívají k léčbě psychických i fyzických chorob, jako jsou zápal plic, zánět žaludku, nespavost, migréna, úzkost, ale třeba i lupénka.

V tranzu se otevírá podvědomí

Ve své podstatě existují dvě základní techniky práce se změněným vědomím. Prvá se označuje pojmem nedirektivní hypnóza a terapeut při ní pacientovi neudílí pokyny, ale pomáhá mu s jeho vlastními myšlenkami a pocity. V tranzovém stavu se otevře obsah podvědomí a objeví se určité prožitky. Když je později klient probuzen do bdělého vědomí, nepřestávají tyto prožitky podvědomí pracovat. Jen se tím obrazně otevře jakýsi dříve nedostupný kanál.

Další, tzv. direktivní, hypnotická metoda dokáže u některých citlivých jedinců zajistit dokonce bezbolestný porod nebo operaci tlustého střeva bez použití anestezie. Lékař přitom pacienta uvádí do stavu, kdy je ochoten vybavit si určité pocity a prožívat je.

Hypnózou se však nikdy neodstraňuje pouze příznak, ale člověk si musí nejprve uvědomit, co je příčinou jeho bolesti a nedobrého stavu. Teprve potom se může začít se samotnou léčbou.

Vůči hypnóze jsou nejcitlivější děti mezi 9 a 12 rokem, avšak pět procent jedinců se nenechá zhypnotizovat nikdy. Přitom vůbec nezáleží na míře inteligence ani racionality, ale především na zvýšené citlivosti, která je klíčovou ke schopnosti tento stav přijmout. Jak vyplývá z praktických příkladů, přibližně 15 procent lidí je dokonce schopno absolvovat během hypnózy operace i bez jakéhokoliv umrtvení.

 (kov)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2279756
DnesDnes91
VčeraVčera780
Tento týdenTento týden4211
Tento měsícTento měsíc12005

Partnerské weby