Byly doby, kdy pro nás, kteří jsme k chemii příliš netíhli, byla Mendělejevova periodická tabulka prvků doslova noční můrou. O jejím autorovi jsme tehdy moc nepřemýšleli. Jenže život Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva nebyl zrovna procházka růžovou zahradou. Zajímavé

však je, že mu k jeho objevu pomohly vyšší síly.

Dmitrij se narodil v roce 1834 jako sedmnácté dítě v rodině ředitele gymnázia v Tobolsku. Otec a živitel rodiny však náhle oslepl a přišel o práci. Starost přešla na matku, která bez zkušeností odvážně převzala řízení malé sklárničky, aby uživila celou rodinu. Ale možná právě tato skutečnost podnítila v malém Dmitriji jeho zájem o praktickou chemii.

 Díky matce v dalších letech mohl vystudovat gymnázium a posléze i Petrohradský pedagogický ústav. Absolvoval jej jako nejlepší žák, a to i přes mnohé zdravotní potíže.

Mladík dobývá svět chemie

Ve své laboratoři v Oděse se pustil do cíle odhalit tajemství chemické afinity, tedy podivné schopnosti látek vzájemně se slučovat a vytvářet nové sloučeniny z látek už dříve známých. V tehdejší chemické literatuře byla spousta chyb, a tak se Mendělejev pustil do přeměřování specifického objemu látek, zdokonaloval techniky výzkumu a výsledkem byla práce s názvem Specifické objemy. Stala se jedním ze základů chemické vědy, která se v té době teprve formovala.

Jako docent petrohradské univerzity, kterým se stal ve dvaadvaceti letech, navštívil řadu zemí západní Evropy, aby po návratu z cest za dva měsíce napsal svou Organickou chemii. Jeho učebnice Základy chemie byla vbrzku přeložena do francouzštiny a angličtiny.

Když na pomoc musí přijít sen…

 Dmitrij Mendělejev respektoval přírodu a snažil se odkrýt její tajemství. Začal řadit prvky podle stoupající atomové váhy a hledal souvislosti mezi touto charakteristikou a jejich ostatními vlastnostmi. Pomáhal si přitom kartičkami, ale stále nemohl přijít na systém. Možná to byla vyšší moc, možná sama Matka příroda, kterou tak ctil, jež mu přinesla spásný sen, ve kterém se mu zjevil klíč k řazení prvků podle atomové hmotnosti. V řadách po osmi vytvářely ve svislých sloupcích jakési „příbuzenské rodiny“.

Následovalo další bádání a debaty i rozpory s ostatními předními vědci Evropy. Nakonec museli všichni uznat, že Mendělejevova periodická soustava prvků funguje a platí. Zapadly totiž do ní i v té době nově nalezené prvky, jako bylo helium, argon či radium.

Vedle této práce se Dmitrij Mendělejev věnoval kapalinám a plynům, elektrickým proudům a napětí či meteorologii. Jeho snem bylo postavit balon s hermetickou gondolou, který by vědce dopravil až do nejvyšších vrstev atmosféry.

Geniální vědec zemřel v roce 1907 v Petrohradu. Pojmenován po něm byl kráter na odvrácené straně Měsíce, minerál mendelevit a prvek mendelevium.

Ludmila Veselá

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2126647
DnesDnes591
VčeraVčera843
Tento týdenTento týden1434
Tento měsícTento měsíc20140

Partnerské weby