Na žádost císaře Bedřicha III. nechal tehdejší výběrčí mýta jménem Lassla Prager vystavět malý věžový hrad (mezi lety 1491 - 94), a to na skále situované přímo v řece. Jenom most spojoval věž s pevninou. Hrad tedy sloužil jako celní stanice pro

výběr mýtného od lodí plujících po Dunaji.

Po smrti výběrčího Pragera se císař Maximilián I. rozhodl vyměnit roku 1514 zástavní držení. Pragerova vdova však směla až do své smrti hrádek Pragstein (česky Pražský kámen) obývat. Kvůli hrozícímu tureckému nebezpečí dal císař v roce 1530 tehdy již prázdnou stavbu opět opevnit a obsadil ji žoldáky. Turci sice přišli, ale pokračovali dále na západ, a tak se stavbě vyhnula pohroma vyplenění.

Řeka změnila polohu hradu

Vzhledem k tomu, že zástavní držitelé v průběhu 16. století dávali přednost pohodlnému bydlení, nebyl hrad obýván a téměř vůbec udržován. Teprve když se jej roku 1603 ujal Jiří Erasmus Tschernembl, pán na Schwertbergu a Windeggu, nechal dispozici opět opravit do obyvatelné podoby. Ale již roku 1612 přešel Pragstein do vlastnictví císařského správního úředníka Víta Spindlera z Hofeggu, jenž měl na starost obchod se solí.

Jako dědictví později získal panství hrabě Bedřich Cavriani, jehož potomkům zůstalo až do roku 1770.

V rakousko-bavorské válce o nástupnictví byl hrad obsazen 66 francouzskými vojáky, kteří byli nakonec roku 1742 zajati. Po Cavrianim následoval v držení panství hrabě Josef Gundaker z Thürheimu. Když byly roku 1863 regulovány říční břehy, nestál již starý mýtný hrad na skále uprostřed Dunaje, ale na levém břehu řeky. Roku 1894 koupil hrad Leopold Heindl, který tehdy zastával úřad starosty Mauthausenu.

V roce 1901 získala budovu trhová osada, která ji využila k zakotvení nově zřízeného drátěného lanového přívozu přes Dunaj. Pro tento účel přestala stavba sloužit až tehdy, když byl vybudován most přes řeku (tzv. Ennser Donaubrücke). Od té doby až do současnosti patří rakouský Pragstein zdejší obci a jeho vnitřní prostory jsou využívány při jednáních zastupitelstva, pro hudební školu, jakož i místní vlastivědné muzeum.

Zvláštní věžní půdorys

Pragstein je zajímavá pětiboká čtyřpatrová stavba o půdorysu 19 x 35 m, která je dnes od Dunaje oddělena spolkovou silnicí. Vzhledem k místu, na kterém byl hrad vystavěn, nebylo možné v průběhu staletí rozšiřovat jeho základy, a tak se zachovala jeho původní podoba.

Zajímavá centrální chodba budovy byla patrně kolem roku 1500 běžnou praxí v oblasti Horního Rakouska a Salcburska, nicméně byla použita již o 100 let dříve v okolí Eferdingu. Břit pětibokého půdorysu ukazuje paralely s věžemi v okolí, podobný vznikl na hradě Greinburg. Umístění stavby a její půdorys mají též pozoruhodné analogie s bastionem Schwalleck v Ybbsu, který sloužil jako stanice mýtného a k zaplavení příkopu městských hradeb.

Petr Šafránek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2234511
DnesDnes325
VčeraVčera671
Tento týdenTento týden3019
Tento měsícTento měsíc10576

Partnerské weby